Úplně jsem zapomněl na akci co proběhla asi před týdnem. Takže stručně: Ben & spol. připravili bojovku.
Stavět sněhuláka z naprosto nevhodného sněhu byla pěkná pakárna.
Nafocení vlastní verze Červené Karkulky se zvrtlo v děsivé umělecké orgie.
(more…)
„Crrrrrr!”
„-Do ha****! Kdo to je?! Dyť je… PŮL OSMÝ!”
„-Ahaáááá – pán je od dělníkůůůů – tož to vítejte.”
Takže, když už jsem ve čtvrtek vstal tak brzo a hned vzbouřil tolik adrenalinu – přišlo mi líto toho nevyužít a rovnou zčerstva jsem chtěl naběhnout na Studentstaden a začít tam cosi řvát o idiotech a svých třech tisících švédů měsíčně.
Když jsem ale vyšel ven a tam čekal ten nejnádhernější jarní den na světě, přišlo mi líto si ho kazit a tak jsem sám sobě hned začal nalhávat, že mi vůbec nevadí jít si čistit zuby do vedlejšího baráku a ani trochu si nestěžuji na nízkou teplotu vody ze sprchy tekoucí.
Kdo si počká ten se dočká. Jaký má smysl se honit po cizím městě v mínus dvaceti, když jeden krásný den, pro to stvořený, prostě musí přijít. Já čekal s návštěvou Stockholmu dlouho – dva měsíce – a vyplatilo se. A po chladné, přesto příjemné, ranní sprše bylo rozhodnuto – snídaně až ve Stockholmu.
Byl to den takových „cool” zážitků:o) Hned první přišel cestou vlakem (40 minut z centra do centra), když jsme vjeli do hrozně dlouhého tunelu, až mi to přišlo podezřelé, a co neslyším. Hlášení že ve stanici Arlanda (pro neznalé: letiště) jsme za minutu. Supr – podzemní stanice, aby se nahoře ušetřilo místo a čas cestujícím.
Ve Stockholmu jsem nikdy nebyl, ale neváhal jsem se pustit do objevování velkoměsta bez mapy – tak trochu poškádlit své orientační schopnosti. Jako ostřílený obyvatel Prahy bych neměl mít problém najít centrum, ne?
Neměl jsem.
Stockholm příjemně překvapil. Gamla stan (Staré město), okupuje celý jeden ostrov a živě si dovedu představit, že bych tam bydlel. Trošku připomíná starou Prahu a to že se rozprostírá na kopci je jenom třešinka na dortu.
I go to Copenhagen on Saturday. I'll be back on Wednesday March 30th.
Jak mě tak brzo vzbudili, tak se mi konečně podařilo vstát dostatečně včas, abych stihnul otvírací hodiny v oranžerii místní botanické zahrady. To je podnik na který si už dlouho brousím zuby, ale to že zavírají už v půl čtvrté odpoledne je až doposud diskvalifikovalo z mého denního plánu.
Budovu samotnou dostavěli přesně před dvěma sty lety a je to jeden z nejúžasnějších stavebních počinů ve městě (a nikdo o ní neví!). Bohužel naprosto netuším jak to vyfotit, ale kombinace klasicistní architektury a vzrostlých stromů uvnitř je mimořádně působivá. Počkám na léto, až uvnitř budou mít trochu volněji, a zkusím to znovu a lépe.
Tak přísahám!
Tak je to tady. Dva týpci přišli v 7.56, jenom jeden z nich mluví anglicky, ale oba umějí odmontovávat vany:o( Už ji nemám:
Pokračování na sebe jistě nedá dlouho čekat – teď to jdu zkusit zaspat. Je moc brzo ráno
Nově:
V poledne
Večer
Dokonce už i v Čechách (Živě) si někdo všimnul co se děje u nás na severu. Po slušně velkém zátahu na warezacké servery a několika (pár tisíc!) pohružkách uživatelům P2P sítí se tady mezi lidem obecným rozběhla poměrně silná vlna strachu. Většina mých švédských známých omezila používaní DC++ a podobných programů a začínají hledat něco bezpečnějšího, protože již brzy to bude třeba. Ve Švédsku totiž chystají nový zákon (The Local), podle kterého bude nelegální nejen nabízet SW, hudbu či cokoli jiného chráněného autorskými právy, ale nelegální bude i STAHOVÁNÍ takového materiálu!
Zatím místní horlivě „žalují” policii na zdejší antipirátskou organizaci Antipiratbyrån (APB), která shromažďuje IP adresy jednotlivých uživatelů P2P sítí, aby je pak předávala policii. To je ale v rozporu se zákonem o ochraně osobních informací, neboť IP adresa soukromého počítače může být považována za soukromou informaci a APB ji nesmí mít v databázi bez souhlasu vlastníka.
Tak uvidíme.
Klubová noc všech klubový nocí dohromady! Lze vidět cokoli! Lze slyšet cokoli! Pět stages, pět barů, tři patra hudby!
Fronta ve dvě ráno a můj oblíbený párkař. Zde by se měli poučit čeští párkaři a obrážet kluby během akcí, aby hladovějící návštěvníci měli se čím ukojit!
Slibuji, že už si nikdy na nic nebudu stěžovat! Nebo aspoň ne tolik. Dneska totiž přišel dvoumetrovej typ, zaklepal mi na dveře a podal výše zobrazený papír. Stručně to okomentoval: „začneme příští týden ve středu a dýl než 4 týdny by to trvat nemělo”. Prosím?
Tak mi vysvětlil, že když předchozí nájemník vyklízel můj pokoj, tak při kontrole zjistili, že je třeba zrekonstuovat mojí koupelnu. Cože? Proč? Kdyby jí něco bylo, tak bych si určitě už dávno stěžoval, ale mám pocit, že je přesně v takovém stavu jak má být. Ne, ne – je třeba jí zrekonstruovat a to znamená: sundat obklady, vykopat podlahu, všechno vysušit a udělat to znovu. eh? Jo a začínáme každý den v osm ráno. Cože? A říkal jste ČTYŘI TÝDNY? Ano – ale po tu dobu si můžete zažádat o klíč k náhradní koupelně v přízemí.
Supr – to jsem přesně chtěl slyšet…
P.S. Můžu si vybrat barvu a vzorek nových obkladaček – juchůůůů!
A já se ptám proč? Proč? Proč?!
Nejraději bych vůbec nezačínal, neboť smůla prostě není žádná legrace a už mě to nebaví. Ale asi bych se neměl nechat tak snadno rozházet, takže směle do toho.
V pondělí jsem se zase vrhnul do prádelny, řešit odpovídající problém a v tom nadšení jak si to všechno umím dobře naplánovat, protože všichni prali přes víkend a já tedy nemusím čekat ve frontě, jsem naložil dvě pračky a ve volné hodince si skočil na nákup. Pak jsem nacpal prádlo do sušičky a ve volné hodince zkusil pořešit domácí úkoly ze švédštiny – to se ale nějak protáhlo a mezitím mi prádelnu zavřeli (zavíraj ve 23.00). Nevadí, ráno to prádlo vyzvednu. Trochu jsem si pospal a tak nějaký nedočkavec všechno ze sušičky vyndal a moje košile, ponožky a spodní prádlo bylo… leckde:o( Proč?
Cestou z prádelny jsem zjistil, že se mi někde podařilo ztratit klíč od zámku na kolo. Sice mám skvělého bika před barákem, ale chodit musím pěšky:o( Proč?
Včera večer jsme s Anneliese zapracovali na mém novém sestřihu. Mám teď… kratší vlasy než předtím, hádám tedy, že se operace asi zdařila.
V úterý jsem si koupil nové kalhoty v H&M. Za dvě stě vočí v super slevě by byla chyba je tam nechat, obzvlášťe když už jsem tady tou cyklistikou jedny prodřel. Co bylo ale zvláštní, že v tom obchodě zrovna mají rekonstrukci, ale ani je nanapadne, že by zavřeli, takže tam mezi podpsenkama stál chlap s obří motorovkou a krájel nějaký trámy a vedle něj se proháněly slečinky spodního prádla chtivé. O patro výš zase malovali, ale to spočívalo v tom, že si sebou týpek nosil kus igelitu asi tak 2×3 metry vždycky přikryl nejbližší věšák s oblečním a hotovo. A všichni žili štastně až do smrti.
Trvající problém chybějícího klíče k zámku na kolo, jsem ukočil zakoupením jedněch elegantních kleští a zámku nového. Ztratil jsem jakoukoli důvěru k cyklistickým zámkům, protože přeštípnutí toho starého trvalo asi tak půl sekundy!
Před měsícem jsem si koupil externí harddisk ke svému notebooku. Před týdnem jsem tam přesunul všechny fotky. Včera harddisk naprosto přestal fungovat a nejde nic – ani zformátovat. FUCK!
Nemám tedy jedinou písničku, jediný film, jedinou fotku z mého pobytu tady – nic. PROČ?!
Laid down: 11 Apr, 1936 Germaniawerft, Kiel
Ráno vstanu a opařím se čajem. Skoro tak. Ráno jsem vstal a vyrazil do mizerného počasí hledat Gimogatan 4, kde se konala moje první zkouška (E-commerce and security). Gimogatan je naprostá řiť světa kdesi na okraji Uppsaly v samém středu průmyslové zony – krásné místo tedy.
Protože Švédové mají systém na všechno, nemohlo mě zarazit, že i zkoušky probíhají systémově. To se vyhlásí určité datum, pronajme taková slušně vypadající tělocvična a v ní, pod dozorem osob k tomu určených, se koná zkouška hned z několika předmětu za ráz. Začínáme v 9.00 přesně.
Každý má na zkoušku 5, slovy pět, hodin. Ať je to zkouška jakákoli. Mají tam všechno co můžete po tu dobu potřebovat i záchody přístupné pouze z této místnosti, aby se opravdu nedalo podvádět. Jen jídlo je třeba si donést vlastní:o)
↑ To je Henrik – týmový kolega.
Zatímco projekt (Aukční server v Javě pod Tomcatem) jsme za boha nemohli stihnout dodělat ve slušné kvalitě během vyhrazených 5 týdnů, test byl tak lehký až jsem se styděl. Odpoledne následovala ještě prezentace technických záležitostí naší práce cvičícímu. To byl ovšem slušný oříšek, neboť s námi strávil minimálně hodinu a kladl velmi zákeřné otázky ohledně návrhu a následné implementace naprosto čehokoli co ho napadlo a navíc to chtěl ukázat přímo i v kódu, takže žádná radost. Také nás donutil nakreslit několik schémat a popsat různá možná vylepšení a bezpečnostní problémy – no prostě si nás opravdu řádně proklepnul.
Naštěstí tady na nějaké termíny moc nedají, takže dokumentace business plan a podobné záležitosti stačí dodat později. Zatím mě tedy čeká zhruba čtrnáct dní volna, než začne druhá půlka semestru.
Obrázky jsou ještě z doby kdy mrzlo až praštělo a všude bylo fůra sněhu. Před pár dny se počasí zbláznilo a od té doby je stále nad nulou ale současně sněží, takže všude je ta úžasná břečka, co jí jistě každý zná, a já, nemaje blatníků, získávám stále více na leopardní přitažlivosti, jsa rozkošně skvrnitý od čepice po tkaničky – zepředu i zezadu.
Technické obory mají areál na opačném konci Uppsaly (Polacksbacken) než bydlím (Kantorsgatan), ale na oplátku je to schované v lese, takže to aspoň hezky vypadá.
Škola je samozřejmě na kopci (bývalá kasárna) a je takovým nepsaným pravidlem do toho kopce tlačit.
P.S. Jak nám to počasí tady tak hezky řádí – začalo to všude po městě smrdět jako žumpa. Dneska ráno už se to vůbec nedalo vydržet – tak se Henrika ptám copa to je – chvilku se culil a pak říkal, že to je nejspíš z čističky, kde jim začalo rozmrzat to svinstvo a protože začal foukat vítr opačným směrem než většinu roku – budem to muset chvilku přežít. Trochu mi to připomnělo pivovar v Plzni – taky člověk pozná, když se otočí vítr:o)
Missing since 27 March, 1940.
