skriker

U12 – Pseudo Yoik

author - malyfred / 10. 2. 2005

Pokud si vzpomínáte na tu skvělou píseň: „…nun – nuu nän – nää häi nan no – ma ne uu- nuu häi je – mu no – ma nän – nää häi nan no – ma…”, co jsem so o ní zmiňoval, můžete si nyní vychutnat její nastudování konkurenčním spolkem.

Download: Pseudo Yoik.mp3 – 2,3MB…

Gamla Uppsala

author - malyfred / 9. 2. 2005
místo: Uppsala, Švédsko; únor 2005


U11 – pečení

author - malyfred / 8. 2. 2005

Opět odpadla přednáška a tak jsem při obědě a novinách zvažoval co s načatým dnem. Jsa hrdým členem OG nationu, rozhodl jsem se přiložit ruku k dílu a podílet se na pečení sladkého čehosi co se pak prodává během odpoledních fik.

Zatím jenom titulky:o)

Po odpoledni plném drobných příhod („až jindy Lakatoši”), jsme se shromáždili, my čtyři odvážní, na jednom místě a bitva mohla započít.

matroš


U10 – večeře

author - malyfred / 4. 2. 2005

Klíčovým pojmem pro Švédsko je „systém”. Někdy se o tom rozepíši trochu víc, ale teď zmíním jeden z projevů „systému” – všechno má své jméno. Když jde Čech na kafe – Švéd má „fiku”, když se Češi v návalu šílenství začnou předvádět, neřkuli zpívat – Švéd se usměje pod fousy a řekne „spax”.

Během posledních tří dnů jsem byl na třech uvítacích večeřích – od sboru, od organizace pro zahraniční studenty – Cambius a od mého nationu. Jídlo dobré a zdarma:o), organizace bezchybná, tradice jiné. Naprostou samozřejmostí tu je, že se během večeře zpívá. Nikdo neváhá se přidat a tak co 20 minut zní nějaká pijácká píseň. Pro slabší „pamětníky” je tu možnost koupit si knížečku s texty (systém je ve všem!). Spax – což je obecné označení řekněme scénky, ve které by měla zaznít aspoň jedna píseň, se zařazuje volně do programu dle nálady účastníků. Může se improvizovat, ale většinou maj nacvičíno předem.

Cambius dinner

Cílem všech těchto oficialit je, pokud možno bezbolestným způsobem, seznámit nováčky se systémem. A celkem se to daří. Tak jsem se například dozvěděl, že většina lidí v nationu nepracuje za peníze, ale za „poukázky” na jídlo a pití v nationu a volný vstup na staff party. To je panečku kapitalismus! Nikdo z nich nezapomněl připomenou, že pracovat pro ně na čemkoli je big fun. Uvidíme. Zkusím v rámci studia švédštiny přiložit ruku k dílu během odpoledních fik. (Před deseti minutami mi volali, kdy mám čas.) Stejným způsobem se organizuje úklid nationu – prostě se vyhlásí, že v neděli bude velká sranda, protože budem uklízet barák velkej jako kráva – večeře zdarma a všichni si to poznamenaj a přijdou.

Östgöta Nation

Z Čech jsem si přivezl vlastní kolo, abych trochu finančně srovnal, že jsem sem jel vlastním autem a zatím je to velké plus. Prodávaj tady strašný krámy (nový i použitý) v hroznym stavu za nehorázný sumy. Naprosto ukázkovým příkladem je Claudio, který koupil levnější, jetou plečku za 750kr a během týdne do oprav vrazil dalších osm kil. Za to se tady už dá koupit nový kolo – ale krám, že mu není rovno. Běžně tady prodávají takové… no jak to říct slušně „city bikes” a klidně si za to řeknou pět tisíc kronor. Stejně tak mě nepotěšilo, že zadní světlo nesmí blikat (moje bliká a nedá se přepnou), ale na druhou stranu přilba není povinná.

Když je někde cyklistická stezka – musí se jet po ní a né po silnici. Po chodníku se nesmí jet naprosto nikdy – leda kolo vést. Někde ovšem chodník a cyklistická stezka jednou jsou, to pak druhé pravidlo neplatí. Pokuta za jízdu bez světla: pět set kronor, bez odrazek v drátech: tři stovky atd. Cyklista nemá přednost na přechodu jako chodci.

Běžný bicykl

Chtěl jsem si tu otevřít studentský účet v bance, protože jedna složenka na zaplacení nájemného tady stojí 45kr(!), ale bankovní převod je zdarma. Mám sice své osobní švédské číslo, ale to není tak úplně plnohodnotné – nesmím mít studentský účet. To je letošní novinka, loni to ještě šlo.

Aspoň jsem se při placení těch složenek zase pobavil. Všude tady mají takové ty lístečkové fronty, vezmete si číslo, bloumáte kolem a když se na displeji objeví to vaše, uháníte k okénku. Dobře, proč ne, ale v okamžiku kdy fronta u dvou okének je rovná čtyřem lidem dohromady, to působí dost komicky.

U9 – chřipka

author - malyfred / 1. 2. 2005

Začnu citátem ze známého českého filmu: "fuckin' weather". Jinak to říct nejde. V pátek -12°C, dneska +2°C. Nikdo se nemůže divit, že na mě vlezla nějaká zákeřná choroba, takže jsem si naordinoval "klid na lůžku" od soboty večer a vydržel jsem to až do úterního rána. Aspoň jsem proniknul do tajemství JSP, servletů a Hsqldb.

Včera večer ale přisla Anneliese, jestli prej nechci jít s nima dneska na trh. Už jsem teploty přepral a kašel už taky neni tak smrtící, tak jsem řek' jo.

Když si představíte vietnamskou tržnici, tak máte přesnou představu o tom co se tam dělo. Akorát to vypadá, že nejžádanějším zbožím ve Švédsku jsou ponožky. Snad na každym druhym stánku je prodávali. Peter si tam koupil slušivý pár žlutých ponožek se švédskými modrými korunkami. O chvíli později to doplnil stejně vyvedeným kouskem spodního prádla… skvělá kombinace, možná si taky pořídim.

Trh

Taky se mi v pátek podařilo stát se členem jednoho z nationů. Sice jsem chtěl vstoupit do Gotland's Nation (je nemenší – 650 členů), ale protože otvírací hodiny jejich kanceláře se naprosto míjely celý týden s mým programem – maj holt smůlu. Takže od pátku patřím sem:
Östgöta Nation

Když už jsem u těch nationů – sem chodíme na oběd:
Västgöta Nation
Ten menší červenej barák ja Västgöta Nation a každej den tam maj teplej oběd za 40kr. Vařej výtečně a porce jsou k nesnězení, ale na druhou stranu – těstoviny, těstoviny a zase jenom těstoviny.

Následující obrázek by mohl být inspirací všem menzám co jich v Čechách máme – dřevěná podlaha, lustry, nástěnné malby.

Västgöta Nation

Když už jsem u jídla, tak bych neměl zapomenout zmínit, že je to obecně celkem bída. Je tu tak draho, že většina lidí, a tím nemám na mysli jenom studenty, baští těstoviny každý den. Pravidelně to střídají s mletým masem a masovými kuličkami, labužníci to ještě prostřídají s rýží. Toť ale vše! Uvedu příklad: když člověk ve švédském obchodě dorazí k regálu s masem – chce se mu brečet. Kam po smrti mizí všechna švédská prasata, krávy, kuřata či dokonce krůty? Když vidím šest různých druhů mletého masa, které se liší jen cenou a množstvím sádla, když vidím ty odporné masové kuličky různych velikosti a tvarů – s láskou vzpomínám na mrazicí boxy českých sámošek. Koupit kuřecí prsa se mi ještě nepodařilo a Peter u dnešního oběda říkal, že po nich také už týden marně pátrá. Většinou se vedle mletého skromně krčí kousíčky svíčkové, ale když po chvilce hledání najdu cenu – snažím se nesmát moc nahlas. Co se dá dělat, snad si nevypěstuji odpor k těstovinám moc brzo.

Dneska se konečně odstěhoval Kristjan takže nebudu mít výčitky, když ho tady trochu pomluvím. Asi mám nějaké zvláštní štěstí na spolubydlící, kteří nejsou příznivci velké hygieny (zdravím Neu!). Kristjan strávil každý den nejméně čtvrt hodiny denně v koupelně – mytím nohou! Když jsem se ho zeptal, co mu brání v tom, aby vlezl do vany celej, odpověď mě uzemnila. Dostalo se mi výkladu, že on a ostatní lidé ze severu, se nemusejí mýt tak často jako já/my lidé z jihu, ale že nohy je třeba udržovat v bezvadném stavu, protože na tom to všechno stojí!

Ovšem už jsem měl dost cukání ho trošku zprudit, když našemu sousedovi Johannessovi (nebo jak se to píše), po té co se znali asi tak deset minut, položil otázku jestli má na pokoji nějaké DVD hned mu také napálil, že až se příště bude dívat na nějakej film – ať mu řekne, že se také přijde podívat.

No nic, je pryč, a až budu mít pnutí příště někomu zadarmo pomáhat – zkuste mi to prosím rozmluvit. Nebo možná pár facek jako v jiném českém filmu?

Pár obrázků nakonec:
pul_treti.jpg
V půl třetí odpoledne je západ slunce už na spadnutí.

Až se jaro zeptá
Až se jaro zeptá – tito pánové budou vědět co odpovědět!

Domkyrkan

author - malyfred / 29. 1. 2005 /
  • česky
location: Uppsala, Sweden; time: January 2005

U8 – Sigtuna

author - malyfred / 29. 1. 2005

V pátek byl čas tak akorát udělat si pauzu. Po třech dnech strávených ve škole a kreslením ERA-diagramů, kvůli tomu aukčnímu serveru, jsem vymyslel výlet do Sigtuny. To je malá a velmi stará vesnice/městečko necelou hodinu autem od Uppsaly. Upřímně – v rozumné vzdálenosti od Uppsaly neni skoro nic zajímavého, kromě Stockholmu, takže myslim, že s vejletama to nebude zas taková sláva. Ve čtvrtek večer jsem to úspěšně spunktoval, až na Violaine, která je asi na vejletě v Tallinu, a v pátek ráno úderem 10.20 jsme podupávali před Östgöta Nation a čekali na Claudia.

Sigtuna

kachny, kachny
Kachny nás vítaly velmi vřele a tak všichni začali tahat foťáky – vyhrála Barbara – ta měla foťáky hned dva.

vášeň
rozjaření

Asi tak za deset minut nás veškeré rozjaření přešlo, neboť se nám dostala ta hrozná kosa k tělu. Bohužel uprostřed zimy je tam mrtvo a tak i muzeum otvírá až ve dvanáct. Naštěstí jsme našli takovou čokolaterii, kde jsem mohli počkat a navrch dostat něco teplýho do žaludku. S hospodama to tam je v zimě naprostá bída, našli jsme jenom dvě a nejlevnější jídlo bylo kolem sto patnácti kronor, takže jsme si nechali zajít chuť.

čokoláda
Čokoláda byla dobrá a bylo jí hodně, ale kafe prej stálo za starou belu. Claudio na něj dokonce sváděl své pozdější střevní obtíže:o) Servírka nám navíc tvrdila, že venku je asi mínus pět stupňů – což jsem jí nikdo nevřil. Podle yahoo bylo ten den kolem Uppsaly mínus dvanáct a když se k tomu přičte jiná vlhkost vzduchu poblíž moře v Sigtuně… už by se tím dala vysvětlit ta hrozná zima co nám tam byla.

sigtuna_sverige5.jpg

Dokážu si představit jak se tam dá velmi příjemně proflákat dlouhé letní odpoledne posedáváním na všech těch zahrádkách a popíjením předraženého čehokoli, ale v dané situaci jsme volili cestu nejmenšího odporu a šli do muzea. To je směšně malé, vzhledem k tomu kolik se tam našlo archeologických perel, ale dají tam člověku do ruky pěknou brožurku ve které si lze několik hodin číst o tom jak to tady před patnácti sty lety všude žilo.

muzeum

Pak jsme chvilku brouzdali krz ty dvě ulice co tam maj, než jsme zase zmrzli. Auto nás naštěstí zachránilo a tak jsme zvládli ještě zajet do "skanzenu" Viby což je poměrně slušně zachovalá vesnička z 19. století. Kromě prázdných stodol tam ovšem nic není, takže to netrvalo dlouho.

sigtuna_sverige6.jpg
sigtuna_sverige7.jpg
sigtuna_sverige9.jpg
sigtuna_sverige91.jpg

Viby

Viby
Viby
Viby
Viby

V příjemném dubovém rytmu jsme se vrátili na pozdní oběd do Uppsaly.

U7

author - malyfred / 27. 1. 2005

V posledních dnech se toho událo opravdu hodně. Proberu to nahodile. Všichni zahraniční studenti byli pozváni na exkurzi po hlavní budově univerzity. Když si představíte Národní muzeum, navíc s koncertním sálem, máte slušnou představu.

exkurze3.jpg
Úplně jak Národní muzeum

exkurze2.jpg
Během občerstvení

exkurze4.jpg
Po něm

exkurze1.jpg
Během týdne cizáků řádně přibylo.

exkurze5.jpg
Ten sál je úžasný. Týpek se chvíli chlubil (kdo tam kdy byl atp.), ale pak z něj začali padat zajímavosti. Například – všechno co vidíte, a vypadá to jako z kamene, je ze železa. A skutečně, když praštíte do sloupy, tak je to jak svolávání dělníků na oběd. Prý tomu musejí přizpůsobovat repertoár, aby jim to moc nerezonovalo.

V úterý se do mé malé cimřičky nastěhoval spolunájemník! Bude tu, jak doufám, jen pár dnů – než vyřídí vlastní ubytování. Jmenuje se Kristjan, je z Estonie a má, řekněme, jiné zvyky než já. Ale mám slabé nervstvo a tak jsem nemohl odmítnout jeho, Johanem zprostředkovanou, žádost o pomoc. Musíme si pomáhat v praxi. Vlastně je hodný a milý, ale něco mi na něm přesto nesedí. Trochu mě vystresoval, když, i přes mé upozornění, dorazil bez spacáku a bez karimatky. Tak jsem mu půjčil deku a on, s naprosto klidnou tváří, sebou fláknul na zem a usnul. Spaní podle jeho gusta to ale asi nebylo, protože než jsem dneska přišel ze školy a nabídnul mu karimatku co mám v autě (včera jsem na ní zapomněl jak na smrt) – už si koupil vlastní.

Konečně tady napadnul sníh. Vlastně přesněji, začal padat sníh a už padá, s různou intenzitou, aspoň tři dny v kuse.

Cestou do školy projíždím parkem podél řeky a včera ráno jsem tam viděl výtečnou věc. Z dálky to vypadalo jak parta svačících dělníků co utekla ze stavby dálnice, ale když jsem přijel blíž a začal rozeznávat detaily – málem jsem spadnul z kola. Dva dospělí se šesti dětma, asi tak tříletejma, si tam hráli ve sněhu. Jenže děti byly oblečeny do takových těch pracovních, zářivě zelených oblečků. A protože měly všechny asi tak metr – vypadaly z dálky jako sedící dělňasové.

To jsem měl ještě náladu se smát – smích mě ovšem přešel, když jsem zjistil, že máme naprogramovat webshop (já nám vyjednal aukční server – hodí se mi to do práce:) v týmu pěti lidí. To by neznělo nijak špatně, ale vzhledem k tomu, že jsme jenom čtyři a ani jeden z nich nikdy neviděl databázi, programování v Javě znaj jenom teoreticky a xHTML a CSS (pro neznalé – to je úplně nejjednodušší) vůbec netušej co znamená… bojím se, že to bude oříšek. Navíc profesor se s nějákým výkladem vůbec nepatlá a neustále vypráví o svém podnikání a když náhodou padla zkratka PHP – ptal se co to znamená. Zato do čtvrtka si máme připravit business plán našeho projektu a JÁ ho mám odprezentovat. Prostě peklo. Dobrá zpráva ovšem je, že do stejného kurzu jako já choděj ještě další dva Češi a s jedním z nich jsem v grupě. Ten aspoň nevypadá tak zmateně, ale taky nevypadá nijak nadšeně – spíš je mu to asi dost jedno.

Teď bych prosil všechny co mě osobně znaj, aby si sedli a nesmáli se moc nahlas. V úterý jsem se stal, naprostou náhodou, členem pěveckého sboru Östgöta Nation. Je ze mě hrdý druhý bas! Pro ty ostatní – nikdy jsem nic takového nedělal a moje slabá paměť mě předem diskvalifikuje z jakékoli pěvecké produkce, protože si prostě nejsem schopen zapamatovat text. Ani když si ho budu opakovat každý týden! Jenže to ti chudáci nevědí. Navíc je to všechno švédsky, (většinou tak 200 let nepoužívaný slova), takže netuším jak to správně vyslovovat. Naprostým vrcholem byla pseudo-finská pseudo-lidová píseň, ze které vám uvedu úryvek: "…nun – nuu nän – nää häi nan no – ma ne uu- nuu häi je – mu no – ma nän – nää häi nan no – ma…" a takhle podobně toho mám čtyři A4!

Z toho rozrušení, po své první pěvecké zkoušce, jsem se vysekal na kole (ty neudržovaný chodníky!). Naštěstí celkem šikovně, takže jsem si sice roztrhnul kalhoty, ale elegantně na kapse, takže teď jsou ještě víc "cool" než před tím.

Na závěr pár fotek:
se učim
Jasný důkaz toho, že se každým den snažím studovat švédská slovíčka.

jsou nemocný
Pamatujete na tu červenou věc ze školy? Já vám říkal, že jsou trochu jinde!

biky
Protože hromadná doprava (autobusy), je tak drahá, že ani průměrný Švéd o ní neuvažuje jindy, než za OPRAVDU špatného počasí, jezdí se tady stále na kole.

To ježdění na kole má ovšem i vtipné momenty, to když člověk uhání uličkou širokou tak akorát na ten správný pocit a kolem něj je grupa asi tak padesáti cyklistů a když dorazíte na křižovatku a čekáte na zelenou – je to jak start Tour de France. Nervozní pokukování kolem, urovnávání dresů, falešné rozjezdy a trapné návraty za čáru (aby vás nesejmul autobus), prostě všechno.

U6

author - malyfred / 24. 1. 2005

Protože jsem celou neděli strávil doma, louskáním povinné literatury – nemám nic zázračného k psaní. Snad jen, že jsem v životě nezaplatil tolik (skoro 1500 Kč) za jedinou knížku do školy. Je pěkně nudná a v angličtině to ubíhá ještě pomaleji, ale 440 stránek nějaký čas zabere a chlapík říkal, že v hodinách se bude zabývat především "obchodem", takže tu technickou část musim načíst:o(

A když už jsem se tak nudil – můžete se podívat jak vypadá můj pokoj.

Speciální vydání pro cnaineeho:

U5

author - malyfred / 22. 1. 2005

Stále se ozývají hlasy, že je tu málo fotek… To je pravda, ale co mám proboha dělat, když základem fotografie je světlo a tady je furt tma? Taky se tu výrazně ochladilo, takže být venku je holé trápení a v interiérech je tma úplná. Sice začalo mrznout, sněhu je ale stále komicky málo. Všechno se potáhlo vrstvou ledu, ale místní se tvářej, že je všechno v nejlepším pořádku. U nás by ve zprávách hlásili, že kalamita zasáhla republiku, reportéři by v nemocnicích zpovídali důchodce s polámanejma nohama a všichni by nadávali na silničáře a na správce domů, že to opět nezvládli. Tady se NIC neděje. Nikdo neuklízí chodníky natož silnice, prostě nic. Navíc na tom kluzišti stále všichni vytrvale jezděj na kole!

Pro remcaly pár fotek:

Unix lab
Naprosto tvrdě tady všichni jedou v linuxu a podobnejch hrůzách, takže mě ani nepřekvapilo když jsem dostal asi pět různých hesel do různých systémů hned první týden. A bude hůř – přednášející slíbil, že nám každému zřídí účet ještě u sebe a hesla obdržíme příští týden. Bezpečnost především.

Odpočívárna
Dobrý nápad ovšem je, že ve škole, v podzemí, je takový kuchyňo-odpočívárno-bar, kde si lze v mikrovlnce ohřát vlastní jídlo. Když je bar otevřený, tak tam lze koupit pivo/limo/kávu/čaj a něco k jídlu. Jinak se tam hrajou karty a pronášej vtipy na téma Emacs… Ještě, že tam je víc oddělených místností:o)

Hádanka pro zasvěcené: co vidíte za zády toho týpka u kompjuteru?
Pointry? Spojový seznam? Spravně! A dokonce si to dávaj na trička! Jsou prostě trošku jinde.

Co mám zatím jenom z doslechu je, že v druhém patře je místnost s postelema, kde lze odpočívat a vedle jsou sprchy!

Zapomněl jsem zmínit, že fyzika, matika, počítače apod. sídlej v areálu "Polacks" což mám dobře pětadvacet minut na kole – přes celé město! Všichni ostatní maj budovy pěkně v centru.

Něco z hospod:

Norrland's Nation
Studentský hospody jsou všude na světě stejný.

claudio1.jpg
Itálie vs Austrálie

andre_marco.jpg
Portugalsko vs Kanada

thomas_andre.jpg
Rakousko vs Portugalsko

© 2004 - 2014 malyfred