skriker

Těžký týden, těžký život. Mou českou povahou zmítá touha si stěžovat na všechno kolem.

V pondělí mi přestaly fungovat hodinky.

V úterý mě opustil můj počítač resp. WinXP – po třech letech nejtěsnějšího soužití:o). Přeinstalace opravdu bolí. Nemám rád počítače, proč jsem raději nepokračoval na právech?!

…a taky zdravím Alču.

Celý týden studuji/programuji/myslím jak blázen, protože v Javě lze udělat zázraky, ale musíte si při návrhu pustit fantazii do neuvěřitelných výšin, aby se vám to podařilo – nesmí se myslet přízemně!:o) Takže sice vyvíjíme „jednoduchý” aukční server, ale výsledkem bude, jak doufám, jednoduché, ale skoro geniální jádro systému, který při troše štěstí přejde i do reálného života. (Zdravím Z.) Nebo aspoň ve své části se o to snažím. Švédové se učí jak funguje SQL:o(
P.S. WebMacro je mimořádně špatně zdokumentovaný šablonovací systém. Apache a jeho projekty – to je úplně jiná liga.

Ve středu jsme měli „guest lecture” z tradera.com, což je švédská kopie eBay. Špatná kopie, ale přesto se jim nyní daří. Chlápek vyprávěl poměrně neuvěřitelnou historii firmy, kdy jsem nevěděl jestli bych měl raději plakat nebo se snad válet smíchy.

Začali tak, že šest „chlapců” z dobrých rodin, zaměstnaných v nejrůznějších konzultantských firmách se dalo dohromady, neboť jeden z nich měl nápad, že okopírovat eBay je skvělý business plan. Do začátku sehnali 30.000.000 švédských korun výměnou za 50% akcií firmy. Píše se rok 1999 takže zhruba 120 mil. korun českých a ty vyhodili, dle vlastních slov, z okna. Pronajali si skvělé kanceláře v centru Stockholmu, otevřeli pobočku v Dánsku a Německu, navzájem se dávali různé trojpísmenné zkratky a tvořili grafy a tabulky v Excelu – v nichž se jim dařilo dobře. Šéfem vývoje jmenovali jediného z nich, který věděl co znamená slovo databáze, protože všichni měli, pochopitelně, skvělé vzdělání, jenže ekonomického směru.

…a ještě devět tisíc sedm set dvacet jedna krát tolik.

Po dvou letech, kdy si za těžké peníze nechali od konzultantských firem vytvořit systém, který nic neuměl a přes jejich server se neprodalo vůbec nic, vyjma několika reklamních akcí, kdy prodávali lístky na hromadnou dopravu pod cenou apod., jim došly peníze. Těsně před tím, než se tak skutečně stalo, se jim však podařilo koupit dvě jiné firmy podobné „kvality”, kterým však peníze už došly definitivně. Nově vybaveni poněkud lepším technickým zázemím šli za investory a řekli, že potřebují další investici. A teď pozor! Sice s nějakými podmínkami, ale dostali dalších 5 mil. kr. Podmínky byly asi přeci jen poněkud rozumnější, protože začali pracovat, přestali zaměstnávat konzultantské firmy a najali si na vývoj vlastní lidi. Zavřeli pobočky v zahraničí a zjistili že marketing není jen slovo ve slovníku. Od těch dob spokojeně rostou.

Když se člověk zamyslí, co by se dalo za nějakých 120 až 140 mil. českých korun rozjet v Čechách firem… No nic, popojedem.

Praní

Po třiceti šesti dnech nadešel čas prvního velkého praní. Nechápu proč z toho ženský dělaj takový dráma, za dvě hodiny bylo vypráno a usušeno v podstatě všechno.

Základem je ovšem mít k dispozici pořádnou techniku – v mém případě patnáct průmyslových praček.

Tam jsem si zopakoval maminčino oblíbené: „Poď se podívat co z tebe teče!”

Pořádná sušička – základ spokojeného manželství.Vozíčky šetří manželčina záda.

Kdybych přišel na to jak se ten mandl používá – snad bych ho v tom rozjaření i použil. Žehličku tam totiž nemaj. (ale prkno jo:o) V mém případě to odnesou ramínka.

Prvni hodina – Algoritmy rano odpadaji. Od te doby zacina pohadkovy den ci co. Na Compilers mame chlapika o kterem za nami sedici anglicanka prohlasila ze vypada jak Gandalf z Pana prstenu. Je opravdu ftipny. Rekl ze doufa ze si z tohoto predmetu nic neodneseme, protoze je reditelem spolecnosti ktera se vyrobou kopilatoru zabyva a nepotrebuje konkurenci. Pak si jezdil asi pet minut s tabuli nahoru a dolu a byl uplne mimo ze zvuku ktery tabule vydavala a chtel si dojit pro magnetofon a tento zvuk zaznamenat. Sve uvodni predstaveni zavrsil tim, ze o osbe rekl ze neni completly mad, ale pouze mad. Nicmene je videt ze to je clovek ktery se psanim kopilatoru zivi a prednasky jsou vecne, zajimave a poucne, zatim asi nejlepsi.

Na Networking mame zas chlapika ktery mi nutne pripomina Hagrida z Harryho Pottera. O prednasce povidal o Ethernetu a jeho ramcich. Opakovani UPS, ktere uz jsem totalne zapomel. Prednasky promita na huste psanych slidech, takze uz vidim jak budu travit cas v knihovne dohledavanim informaci ktere sem nestacil precist a zaznamenat do sesitu.

Pri ceste na kolej u univerzitniho jezirka bojovaly kachny o prizen kachny.

A kdyz uz jsem mel fotacek venku, udelal jsem i par fotecek z Bathwick Hill. Jak se jmenuje ten kostel vam reknu po vikendu, kdy snad zbude trosku casu abych Bath poznal lepe.

Ve meste v pekarstvi nabizeli praci, tak jsem tam vyplnil formular. Ach ta byrokracie.

A nakonec maly souhrn cen. Po tydnu v Bath se zacinam schopne orientovat v Sainsbury's. Muj posledni ulovek je toastovy chleba za 20p, mleko jeden litr za 32p, a vyborne buchty dve baleni po 6ti kusech za 1GPB. To uz jsou ceny jak u nas, ne-li lepsi :O)). Jde tedy o to se v obchode zorientovat. Ceny tu u jednoho druhu maji rozptyl az desetinasobku ceny – viz treba chleba, ktery sezenete za 20p ale klidne taky za 2GPB. Uz ale me nebavi opisovat do denicku ceny svych nakupu, a tak toto je posledni cenovy prehled. Howk.

Streda je pro mne dnem jazyku. Zdejsi studenti maji ve stredu volno, ktere mohou obetovat bud sportovnim aktivitam, za ktere osvem neziskavaji kredity, a nebo tez jazykum. Rano jsem byl na hodine Contemporary literature and film of British isles. Uprimne docela zahul. Hned ze zacatku mi bylo osvetleno ze budeme hlavne probirat literaturu a tak moje predstaveni se, jako cloveka ktery moc necte ale rad kouka na filmy nebylo zrovna stastne. O hodine jsme si cetli basnicky a vysvetlovali si co jimi chtel basnik rici. Prijde mi to jako velmi prinosne, neb clovek vydi jak se daji v jazyce anglickem vyjadrit ruzne veci. Trosku mi prislo divne, ze si povidame o nekom kdo se jmenuje Tatoo(s) (jako ze tetovani), kdyz jsem dostal papir zjistil jsem ze to byl Ted Huges. No nic, popojedem. Vyucujici je mila dama a je ji rozumet.

Pak mam hodinu volno. Ve zdejsi studentske obcerstvovne Elementals (docela hi-tech klub, same plasmove televize…) se konal vyprodej plakatu za polovicni cenu. Muj pokojik byl docela pusty a smutny, tak jsem si nejake ty obrazky poridil. Pri vyberu slecen jsem samozdrejme myslel na to, jakou bude mit Benny radost az je privezu do Plzne :O).

A mame tu dalsi anglictinu. Tentokrate pripravny test na Cambridge advanced certificate. Vstupni test jsem dal na 20b ze 30ti. Jako doporucene minimum bylo udano 18b, takze by to snad melo jit. Naplni hodiny byli partnerske vztahy, a tak jsme si rozsirovali slovni zasobu a diskutovali priority mladych lidi v ruznych zemich. Nakonec jsme koukali na video, kde pary anglicanu jez se dozili 50teho vyroci svatby osvetlovali, jak toho dosahli. Nakonec jsem jeste vyzjistil coze to vsichni rikaji autobusakovi kdyz z autobusu vystupuji. Rikaji mu "Thank you" (to jsem vedel) a nebo "Cheers" (coz je na zdravi a nebo take lidove dekuji, to sem nevedel).

Fred zadonil o dalsi znacky. Tak tu mame znacku ktera je na kopci na kterem stoji univerzita, a pak znacku ktera je pred nasim komplexem (netusim proc zrovna tam). Kazdopadne jsem rad ze jsem se hned prvni den nezucastnil one street party, neb bych byl urcite prvni koho by lapli.

Vylezl jsem z postele a po letmem uklidu zjistil ze halda se spinavym pradlem se zacina pomalu priblizovat kriticke hranici. Nastalo tedy dopoledni prani.

Pak jsem se vydal do mesta sehnat uz konecne nejakou tu sim kartu do telefonu, abych nebyl odrizly od sveta a rodicove meli o starost mene. Nakonec jsem si koupil pay and go u Virgin mobile za 10GPB (je ted akce ze je prednabita na onech 10GPB). Jeste ma smysl uvazovat o Orange mobile. Me nove telefonni cislo tedy jest, pampalaaaa 07910 571 849 (s predvolbou do UK to je +44 7910 571 849). Kdo nevite co s penezma, muzete mi zavolat :O)). Co me vsak prekvapilo byla akce zdejsich hasicu. Na hlavni nakupni tride si zaparkovali vozejk a na horicim kastrolu na sporaku demonstrovali jak hasit pozar v kuchyni za pomoci beznych prostredku (mokry hadr, kybl s vodou,…). To je vec ktera nahodne kolemjdouciho doopravdy zaskoci.

Odpoledne jsem byl na dalsi hodine Algoritmu, ktere pokracovali podobnym tempem jako hodina prvni. Pomalu, nicmene kdyz tak o tom premyslim clovek dany problem jaksi proziva. Kazdopadne Algoritmy si rozhodne necham zapsane. Vecer jsem sel do knihovny a domu, takze jako kazdy den. Davam sem tedy alespon fotky John Wood Complexu, tj. koleje kde bydlim, ktere jsem nafotil v mezicase kdy se mi odmacovali ponozky.

Pondeli a prvni den vyuky. Rano jsem byl na algoritmech. Odpoledne na zakladech pocitacove grafiky. V obou predmetech se zlehka rikalo co se bude probirat. Algoritmy vypadaji docela zajimave, ackoliv je to pro me opakovani, grafika moc zajimave nevypada. Ne ze by ten chlapek kteremu rozumim kazde treti slovo nebyl sympaticky, ale delat semestralku v Matlabu se mi fakt nechce. Mam takovy dojem ze si misto toho napisu pocitacove site, jeste uvidim az tam prijdu na prvni hodinu.

Odpoledne jsem byl v knihovne a aby jste videli jak vypada misto kde travim vetsinu casu, vyfotil jsem vam ji pri ceste domu spolu s kachnama u univerzitniho rybnicku.

Cesta ze skoly nevedla primo na kolej. Jeste jsem se zastavil v Sainsbury's pro mensi nakup. Mile me prekvapilo ze jsem objevil klasicke krabicove mleko za 47p a maslo to se podrzte za pouhych 74p. Chleba jsem chtel koupit rafinovane v akci (sleva 68p -> 20p), ale nejak jsem se prehmatnul a nakonec vysolil 76p. Co me rozsekalo byla cibule. Kilo za 1.05GPB je fakt lidovka. Nicmene bez cibule se varit neda, takze… Posledni polozkou meho skromneho nakupu byli medove Sainsbury's cornflaky s oriskama. Ano, davam se na zdravou vyzivu. No nekupte to, za 1GBP, ohromnou krabici. A to se necha koupit Sainsbury's econo pytel bez orisku a medu za 40p. Az bude nejhur… :O)

Po veceri jsem se jeste stavil u Thomase pro fotky (nezapomente se podivat na B3 – Windsor Castle) a poklabosil o EU s vedlebydlicem, ktery neni jak jsem se mylne domnival z Madarska ale z Recka.

V nedeli se toho moc neudalo. Rano jsme meli spicha s Ladikem a jeho pritelkyni pred starymi laznemi. Carali jsme po meste a ukazal jsem mu kde bydlim. Pak jsem se jal varit. Mou fantazii provokoval kastrol ktery vypada jak fritak a je na nem napsano Rice cooker – zrejme tedy na vareni rejze. Nalil jsem do nej vodu, osolil a vhodil pytlik rejze. Po 15minutach jsem ovsem ztratil trpelivost a pouzil klasicky kastrol. Jak se profesionalne zachazi s Rice cookerem budu muset nenapadne od nekoho odpozorovat. Coz mi pripomina ze to je dalsi vec kterou musim prozkoumat.

Tou prvni jsou nepochybne dva mysticke kohoutky u umyvadla, kazdy na kraji, kde z jednoho tece varici voda a z druheho ledova. Zrejme se ma do umyvadla dat spunt a udelat tzv. mixture. Tohle provozovat na verejnych zachodech je ovsem casove narocne a uprimne… trochu prasarna. Z meho dosavadniho pozorovani vyplyva, ze anglicky mladik prijde ke umyvadlu, pusti teplou vodu a bleskurychle si pod ni umyje ruce (tj. v case kdy je v potrubi jeste voda studena a varici nestacila dotect).

Odpoledne a vecer jsem stravil v knihovne. Nocni cesta z kopce kde je univerzita do mesta byla fajn. Pocasi klidne, takze se mi naskytl pohled na nocni osvetlene mestecko a po ceste jsem take potkal nekolik vtipnych znacek – klesani/stoupani 11% a …

Abych se vratil ke vcerejsi veceri. Pojedli jsme, popili a poznali zas dalsi lidi. V mem pripade to byl cinan Luis, puvodne z Honkongu, aktualne Kanadan.

Po oficialni veceri se zacala formovat obri skupina lidi, pod vedenim Itala Maria a nejakeho Belgicana, kterazto se mela slozit na alko a poradat street party. Behem cesty do centra Bathu se vsak skupina rozpadla a party se zucastnilo jen par lidi. Nejpocetnejsi byla zrejme spanelska skupinka, jejizto prislusnici na to take druhy den v autobuse vypadali. Mario nejako nedorazil.

Windsor Castle je super, hlavne z venku. Uvnitr jsou takove ty veci jako obvykle na zamcich – porcelan, nadobi, zbrane… Co stoji urcite za zminku je asi 3m vysoky domecek pro panenky. Soucasti hradu je take St. George's Chapel. Takovy doopravdy hezky kostel, spis chram. Vevnitr se stejne jako v hrade fotit nesmelo, tak jsem si poridil alespon par pohlednic (50p – 75p). Ten cinan co je se mnou na fotce je Luis.

Pred hradem je obnovene nadrazi.

A pred nadrazim parkoviste pro autobusy. Vedle nej pak parcik a protekajici reka Thames. Tam jsem si udelal piknik a az do odjezdu fotil ptactvo.

Behem cest autobusem jsem poznal nove lidi. Na koleji hned ve vedlejsim baraku bydli Thomas z Australie a Sarah z USA. Thomas dela do navrhovani aut a Sarah, to se podrzte, letadel. Vubec holky na zapade jsou nejake angazovane ve vednich disciplinach jako matematika a spol., coz u nas v cechach nevidno. Pauline z Francie studujici v Kanade, Chelsey z USA a Amelie z Kanady delaji managment. Managmenti skupina Socrates-Erasmus studentu je tu velika a meli dokonce organizovane setkani se svym tutorem – skolitelem.

Abychom nezustali pozadu za spanelakama, kteri stejne tahnou spolu, usporadali jsme si vcera takovou mensi party. Thomas vzal jeste spoluzaka Markuse, ktery se chova presne tak jak se jmenuje a Chelsey s Sarah o nem prohlasily ze je BS (Bull Shitter), a jeste nejake francouze. Jeden se jmenoval od R a jmeno toho druheho uz fakt nevim. Vydali jsme se do hospody King of Wessex House, ktera je nejlevnejsi. Alespon tabule uvnitr, na ktere byli srovnane ceny s ostatnimi podniky z okoli to tvrdila. U baru sme si vsimli ze za 4.95GBP se micha 1.5L Vodka-Redbull, coz sme si rozlili mezi sebe a nakonec to zvitezilo nad pivem (1.4 – 3GPB). Aby na baru pochopili co po nich chceme, bylo treba zahlasit Vodka-Redbull a rukama radne naznacit velikost nadoby do ktere se to ma nalit (asi jako bandaska). V hospe jsem konecne videl typickou anglickou mladez. Jednim slovem je jina, minimalne co do stylu oblekani. Vsichni maj ohozy jak skupina ABBA – kluci nosi vagne (velmi slabe slovo) sako, holky takovy… vypada to jak nocni kosile. Co je pak nejlepsi jsou maminky tech holcin ktere jsou oblecene podobne a ve „spolecnosti” je doprovazi ci co. V hospe se zavira vsude v 23h. Pro nas stejne tak jako ostatni narody neco nepredstavitelneho. Party jsme zakoncili u me na koleji v kuchynce. Padli na to Zlate oplatky Opavia. Kvalitu babicky hruskovice pak docenili jen rakusaci a francouzka Pauline. Vubec rakusaci nam jsou velmi blizky narod, zacinam zjistovat.