skriker

U10 – večeře

author - malyfred / 4. 2. 2005

Klíčovým pojmem pro Švédsko je „systém”. Někdy se o tom rozepíši trochu víc, ale teď zmíním jeden z projevů „systému” – všechno má své jméno. Když jde Čech na kafe – Švéd má „fiku”, když se Češi v návalu šílenství začnou předvádět, neřkuli zpívat – Švéd se usměje pod fousy a řekne „spax”.

Během posledních tří dnů jsem byl na třech uvítacích večeřích – od sboru, od organizace pro zahraniční studenty – Cambius a od mého nationu. Jídlo dobré a zdarma:o), organizace bezchybná, tradice jiné. Naprostou samozřejmostí tu je, že se během večeře zpívá. Nikdo neváhá se přidat a tak co 20 minut zní nějaká pijácká píseň. Pro slabší „pamětníky” je tu možnost koupit si knížečku s texty (systém je ve všem!). Spax – což je obecné označení řekněme scénky, ve které by měla zaznít aspoň jedna píseň, se zařazuje volně do programu dle nálady účastníků. Může se improvizovat, ale většinou maj nacvičíno předem.

Cambius dinner

Cílem všech těchto oficialit je, pokud možno bezbolestným způsobem, seznámit nováčky se systémem. A celkem se to daří. Tak jsem se například dozvěděl, že většina lidí v nationu nepracuje za peníze, ale za „poukázky” na jídlo a pití v nationu a volný vstup na staff party. To je panečku kapitalismus! Nikdo z nich nezapomněl připomenou, že pracovat pro ně na čemkoli je big fun. Uvidíme. Zkusím v rámci studia švédštiny přiložit ruku k dílu během odpoledních fik. (Před deseti minutami mi volali, kdy mám čas.) Stejným způsobem se organizuje úklid nationu – prostě se vyhlásí, že v neděli bude velká sranda, protože budem uklízet barák velkej jako kráva – večeře zdarma a všichni si to poznamenaj a přijdou.

Östgöta Nation

Z Čech jsem si přivezl vlastní kolo, abych trochu finančně srovnal, že jsem sem jel vlastním autem a zatím je to velké plus. Prodávaj tady strašný krámy (nový i použitý) v hroznym stavu za nehorázný sumy. Naprosto ukázkovým příkladem je Claudio, který koupil levnější, jetou plečku za 750kr a během týdne do oprav vrazil dalších osm kil. Za to se tady už dá koupit nový kolo – ale krám, že mu není rovno. Běžně tady prodávají takové… no jak to říct slušně „city bikes” a klidně si za to řeknou pět tisíc kronor. Stejně tak mě nepotěšilo, že zadní světlo nesmí blikat (moje bliká a nedá se přepnou), ale na druhou stranu přilba není povinná.

Když je někde cyklistická stezka – musí se jet po ní a né po silnici. Po chodníku se nesmí jet naprosto nikdy – leda kolo vést. Někde ovšem chodník a cyklistická stezka jednou jsou, to pak druhé pravidlo neplatí. Pokuta za jízdu bez světla: pět set kronor, bez odrazek v drátech: tři stovky atd. Cyklista nemá přednost na přechodu jako chodci.

Běžný bicykl

Chtěl jsem si tu otevřít studentský účet v bance, protože jedna složenka na zaplacení nájemného tady stojí 45kr(!), ale bankovní převod je zdarma. Mám sice své osobní švédské číslo, ale to není tak úplně plnohodnotné – nesmím mít studentský účet. To je letošní novinka, loni to ještě šlo.

Aspoň jsem se při placení těch složenek zase pobavil. Všude tady mají takové ty lístečkové fronty, vezmete si číslo, bloumáte kolem a když se na displeji objeví to vaše, uháníte k okénku. Dobře, proč ne, ale v okamžiku kdy fronta u dvou okének je rovná čtyřem lidem dohromady, to působí dost komicky.

Midnight Friend

author - malyfred / 2. 2. 2005 /
  • česky
location: Uppsala, Sweden; time: February 2005

Fotečky

author - cnainee / 1. 2. 2005

V sobotu jsem se odstěhoval z koleje. Přijeli si pro mě mí rodičové a při zpáteční cestě mi byl v Praze velmi výhodně zakoupen digitalní fotoaparát Minolta Dimage Z1. To jest věru dobrá zpráva, neb budu mít v Bathu čím fotiti. A protože jsem hračička, tak si fotím už teď…

U9 – chřipka

author - malyfred / 1. 2. 2005

Začnu citátem ze známého českého filmu: "fuckin' weather". Jinak to říct nejde. V pátek -12°C, dneska +2°C. Nikdo se nemůže divit, že na mě vlezla nějaká zákeřná choroba, takže jsem si naordinoval "klid na lůžku" od soboty večer a vydržel jsem to až do úterního rána. Aspoň jsem proniknul do tajemství JSP, servletů a Hsqldb.

Včera večer ale přisla Anneliese, jestli prej nechci jít s nima dneska na trh. Už jsem teploty přepral a kašel už taky neni tak smrtící, tak jsem řek' jo.

Když si představíte vietnamskou tržnici, tak máte přesnou představu o tom co se tam dělo. Akorát to vypadá, že nejžádanějším zbožím ve Švédsku jsou ponožky. Snad na každym druhym stánku je prodávali. Peter si tam koupil slušivý pár žlutých ponožek se švédskými modrými korunkami. O chvíli později to doplnil stejně vyvedeným kouskem spodního prádla… skvělá kombinace, možná si taky pořídim.

Trh

Taky se mi v pátek podařilo stát se členem jednoho z nationů. Sice jsem chtěl vstoupit do Gotland's Nation (je nemenší – 650 členů), ale protože otvírací hodiny jejich kanceláře se naprosto míjely celý týden s mým programem – maj holt smůlu. Takže od pátku patřím sem:
Östgöta Nation

Když už jsem u těch nationů – sem chodíme na oběd:
Västgöta Nation
Ten menší červenej barák ja Västgöta Nation a každej den tam maj teplej oběd za 40kr. Vařej výtečně a porce jsou k nesnězení, ale na druhou stranu – těstoviny, těstoviny a zase jenom těstoviny.

Následující obrázek by mohl být inspirací všem menzám co jich v Čechách máme – dřevěná podlaha, lustry, nástěnné malby.

Västgöta Nation

Když už jsem u jídla, tak bych neměl zapomenout zmínit, že je to obecně celkem bída. Je tu tak draho, že většina lidí, a tím nemám na mysli jenom studenty, baští těstoviny každý den. Pravidelně to střídají s mletým masem a masovými kuličkami, labužníci to ještě prostřídají s rýží. Toť ale vše! Uvedu příklad: když člověk ve švédském obchodě dorazí k regálu s masem – chce se mu brečet. Kam po smrti mizí všechna švédská prasata, krávy, kuřata či dokonce krůty? Když vidím šest různých druhů mletého masa, které se liší jen cenou a množstvím sádla, když vidím ty odporné masové kuličky různych velikosti a tvarů – s láskou vzpomínám na mrazicí boxy českých sámošek. Koupit kuřecí prsa se mi ještě nepodařilo a Peter u dnešního oběda říkal, že po nich také už týden marně pátrá. Většinou se vedle mletého skromně krčí kousíčky svíčkové, ale když po chvilce hledání najdu cenu – snažím se nesmát moc nahlas. Co se dá dělat, snad si nevypěstuji odpor k těstovinám moc brzo.

Dneska se konečně odstěhoval Kristjan takže nebudu mít výčitky, když ho tady trochu pomluvím. Asi mám nějaké zvláštní štěstí na spolubydlící, kteří nejsou příznivci velké hygieny (zdravím Neu!). Kristjan strávil každý den nejméně čtvrt hodiny denně v koupelně – mytím nohou! Když jsem se ho zeptal, co mu brání v tom, aby vlezl do vany celej, odpověď mě uzemnila. Dostalo se mi výkladu, že on a ostatní lidé ze severu, se nemusejí mýt tak často jako já/my lidé z jihu, ale že nohy je třeba udržovat v bezvadném stavu, protože na tom to všechno stojí!

Ovšem už jsem měl dost cukání ho trošku zprudit, když našemu sousedovi Johannessovi (nebo jak se to píše), po té co se znali asi tak deset minut, položil otázku jestli má na pokoji nějaké DVD hned mu také napálil, že až se příště bude dívat na nějakej film – ať mu řekne, že se také přijde podívat.

No nic, je pryč, a až budu mít pnutí příště někomu zadarmo pomáhat – zkuste mi to prosím rozmluvit. Nebo možná pár facek jako v jiném českém filmu?

Pár obrázků nakonec:
pul_treti.jpg
V půl třetí odpoledne je západ slunce už na spadnutí.

Až se jaro zeptá
Až se jaro zeptá – tito pánové budou vědět co odpovědět!

© 2004 - 2019 malyfred