Sedátko ke kompjútru
U počítače tráví čím dál tím více lidí čím dál tím více času. Poměrně protřepaným tématem jest ergonomie práce a pracovího prostředí. Nebudu zde bědovat nad neschopností designérů kancelářských nábytků, poněvadž paskvily typu počítačový stolek se zasovací kávesnicí pod stůl bez opěrky na předloktí si může pořídit jen masochista, nebo člověk který u počítače nesedí více jak hodinu denně.
Zaměřme se ale na posed. Ergonomickým klišé je sedět na židli vzpříma, nohy ohnuté v kolenou v úhlu devadesáti stupňů. Nejsem lékař, ani ergonomický odborník, ale řekl bych, že toto už ze samé podstaty je neergonomické. Lidské tělo potřebuje neustálý, byť minimální pohyb a fixovaná pozice tělo unavuje a nadměrně namáhá.
S pořízením laptopu jsem si zvykl pracovat v posteli. Nevýhoda je zřejmá, pracovní plocha stolu je pracovní plocha stolu. Na druhou stranu odpadly bolesti nohou. Po několika experimentech jsem zjistil, že je výborné sedět u pracovního stolu na židli v tureckém sedu, popřípadě provádět další polohování – jedna noha dole, druhá noha dole, atp. Zkrátka, různě se hýbat.
Klasické židle však tomuto polohování moc nepřejí. Idální židli s dostatečně velkým sedákem jsem znázornil na obrázku. Bohužel v prodejnách nábytku se mi nic podobného objevit nepovedlo. A je to škoda. Chápu že v práci by lidé pracující v tureckém sedu působili možná poněkud divně, proč si však nedopřát pohodlí doma?
