skriker

Hugo Simberg's painting:

The poster of the Bathory movie:

full size:

Už se to v Čechách stalo smutným zvykem, že si novináři shánějí „ilustrační foto” tak, že vyťukají pár klíčových slov do images.google.com a použijí první výsledek, který se jim líbí.

Před pár měsící se tak moje fotky dostaly do hlavních zpráv tv Nova jako ilustrace k reportáži o jakýchsi změnách zákonů, týkajících se švédských obchodů Systembolaget. (viz images.google.com)

Valborg - Systembolaget

Včera přišel s překvapením „náš lokální plátek” - Osmička - Noviny městské části Praha 8 - měsíčník vydávaný Prahou 8 a zdarma rozhazovaný do schránek jejích občanů.

Osmička - první číslo roku 2008

U19 - nesypou, nesolej

Jsem poslední, kdo by chtěl, aby se za věci platilo, ale „slušnost” velí mít souhlas autora, nebo alespoň zmínit jeho jméno nebo www adresu. Tento zvyk do Čech ještě nedorazil.

Rok se s rokem sešel a je to tu zas! Ano, společnost Člověk v tísni opět hledá vhodného kandidáta na pozici "Projektový manager Kuba". Vzhledem k neúspěchu, který jsem zaznamenala při minulém pokusu, rozhodla jsem se pro veřejnou volbu - mám jim opět nabídnout své služby?

Zde jsou oficiální požadavky:

a tady pár mých životopisných údajů:

• VŠ vzdělání - Bc. Mezinárodní vztahy a diplomacie, Mgr. Iberoamerikanistika (zaměření na Kubu ve 20. století)
• Jazykové znalosti: AJ a ŠJ - studium na univerzitě v Monterrey (Mexiko)
• Pracovní zkušenosti: stáž na Ministerstvu zahraničních věcí ČR - OVTSP, asistentka projetu ze strukturálních fondů EU…
• Již skoro rok pracuji pro velkou nadnárodní společnost pro španělské klienty

Na druhou stranu ale musím přiznat, že si už nejsem jistá, zda by taková práce stála za to. Věnuji se Kubě již několik let a opravdu mě mrzí, jak společnost Člověk v tísni prezentuje tuto problematiku veřejnosti. Osobně si myslím, že divadlo na Václavském náměstí a podpora několika jednotlivců a malých skupin, které reprezentují "opozici" na ostrově pro běžné Kubánce nemá význam. Pro většinu z nich je totiž mnohem tíživější, co bude po Fidelovi a ne to, co zažívají teď.

Protože se můj článek z února dočkal již po 18 hodinách a 30 minutách odpovědi ze strany zadavatele inzerátu o tom, že bych měla ukončit šíření uštěpačných pomluv, mám trochu obavy, jak to dopadne tentokrát. To by ovšem nemělo být překážkou vašeho hlasování. Takže se nestyďte a pište, je to na vás… Mám se hlásit znovu? :)

Před nějakým časem jsem začala hledat zaměstnání. Do půl roku bych měla skončit školu, a tak je na čase vrhnout se do pracovního procesu. Moje specializace je však trošku problém - něco z mezinárodních vztahů, něco z iberoamerikanistiky, nějaká ta zkušenost při studiu. A pak jsem našla na internetu, že společnost Člověk v tísni hledá koordinátory projektů pro různé oblasti, možno i na snížený úvazek.

Jaká byla moje radost, když jsem zjistila, že hledají někoho i pro Kubu. Požadavky byly: znalost jazyka, zájem, zkušenosti s vedením grantů a dotací z fondů EU, VŠ vzdělání v oboru výhodou. Dá se říci, že to jsem splňovala - semestr jsem studovala v Mexiku, o Kubu se zajímám poslední asi 4 roky a pracovala jsem na realizaci projektu ze strukturálních fondů EU. Co víc by ještě mohli chtít? Takže jsem napsala motivační dopis, poslala životopis a čekala.

Asi za týden mi přišla odpověď - nesplňuji podmínky, takže nepostupuji ani do dalšího kola. Přiznám se rovnou, že mě to trošku zarazilo. Nelenila jsem ale a zeptala se po důvodech. Tak prý pro to, že nemám žurnalistické vzdělání.

Asi každý rozumíme: „Práce spočívá v řízení a realizaci projektů na podporu lidských práv a demokratických změn v daných zemích." trochu jinak.

Jinak řečeno není důležité problému rozumět a zajímat se o něj, ale umět napsat to, co zaměstnavatel chce. Takže až se člověk příště dostane do tísně kdekoli na světě, tak bych se asi obracela jinam než do Prahy…

Budiž toto varováním pro ostatní.

One million Swedes cannot be wrong

System DeJaVu

Zítra jdu volit a vy byste měli jít též. Zde je stručné zdůvodnění, proč by každý občan České republiky jít volit měl, i když má pocit, že není koho. Váhavcům poradím, jak si vybrat stranu tak, aby společnosti prospěli a přitom neměli špatný pocit.

Proč jít volit?

I když máte dojem, že není koho volit - asi dokážete určit, které straně byste v žádném případě hlas nedali. No a když volit nepůjdete, tak takové straně, pokud se dostane do parlamentu, poměrnou část svého hlasu ve skutečnosti dáváte a to není příjemné pomyšlení. Jediné řešení je jít volit.

Koho volit?

Domů jste určite dostali obálku s hlasovacími lístky. Otevřete jí a zkuste postupovat podle následujícího návodu:

1. Pokud máte již vybránu stranu, kterou chcete volit - volte jí. (a dále už nemusíte číst:)
2. Pokud vybráno nemáte, ale víte, že nějakou stranu určite volit nechcete, tak její hlasovací lístek vyřaďte, ať se vám tam neplete při dalším rozhodování.
3. Rovněž vyřaďte všechny lístky takových stran, proti kterým v zásadě nic nemáte, ale myslíte si, že jejich působení v české politice neodpovídá tomu, co slibovaly.
4. Zbyly vám tedy pouze strany, které jsou vám nějakým způsobem sympatické (nebo vám alespoň nevadí jejich program a stávající projev) a strany o kterých nic nevíte. Vyřaďte ty lístky, které patří stranám nebo sdružením, o kterých si myslíte, že jsou jen obskurními spolky bez skutečných politických cílů.

Ze zbytku je třeba si vybrat. Pokud jste schopni zbývající strany seřadit podle jakéhokoli měřítka, udělejte to - pomůže vám to při vybírání.

Pokud opravdu nevíte - zvolte náhodně!

Máte tak zaručeno, že váš hlas nebude započítán (ani částečně) žádné ze stran, pro niž byste nikdy nehlasovali a náhodnou volbou alespoň podpoříte pluralitu názorů, což vám dává šanci, že se příště objeví nějaká nová strana a vy konečně budete mít koho volit.