skriker

Prales

author - sony / 16. 5. 2006
Prales

Los pistoleros de Praga

author - sony / 19. 4. 2006
Los pistoleros de Praga

Cesta do Canosy

author - sony / 3. 4. 2006

Většina mých kamarádů o mně často s úsměvem říká, že myslím jako chlap. Když jde ale o toho jednoho, tak nemyslím jako chlap, nemyslím ani jako normální žena, ale jako slepice. To je, v kombinaci s mnou přirozenou výbušností, dost nesnesitelná kombinace. A protože ať dělám, co dělám, vždy to končí katastrofou, tak si tu teď veřejně sypu popel na hlavu.

muz_a_zena.jpg

Nevím, jaké procento návštěvníků je ze ženské části populace, ale i pro pány to bude asi hodně veselé čtení. První problém je, že když muž něco říká, myslí to většinou přesně tak. Když něco říká žena, je za tím tucet dalších informací. Takže když přijdu s nabídkou baletu v Národním divadle, tak nečekám: „Nešlehne to se mnou?” Chápu, že to asi není ideální program na sobotní večer, ale ani já nevím, co od toho čekat. Na druhou stranu, odpověď na to asi není: „Tobě na mně vůbec nezáleží!”

Dalším problémem je práce. „Nemám čas, mám spoustu práce.” Strašná věta. Pro muže znamená: „Nemám čas, mám spoustu práce.” Pro většinu žen pak: „Jako bych já práci neměla a udělám si na něj čas, on mě nemá dost rád.” A spor je na světě. Myšlení asi nezměníme, můžeme se ale dohodnout.

Takže má rada pro všechny stejně postižené zní: Než začnete ječet, tak počítejte do deseti. A přestaňte kvokat. Vy, pánové, říkejte nám častěji, že nás máte rádi. Pak to snad přežijeme ve zdraví.
Takže kokokokodááááák!

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den čtvrtý

author - sony / 17. 3. 2006

Já vím. Říkala jsem už několikrát, že se omlouvám, ale asi budu muset znovu. Omlouvám se za tu velkou pauzu, ale nic by se nemělo přehánět. Ani rychlost učení čehokoli. Proto dnes jen ve stručnosti.

Od poslední hodiny jsem přidala na intenzitě a z lekce 7 jsem postoupila až do lekce 15. Nebylo to zrovna tryskovou rychlostí, ale relativně bez chyb. Minimálně jsem postupovala plynule bez nutnosti opakování. Takže má dnešní rada zní: nenechte se nikým stresovat.

Pokud bych se měla vyjádřit ke komentáři k poslednímu článku, pak u mě lékaři nadbytečný 21. chromozom nezjistili. Zdá se tedy, že má pomaloběžnost a naprostá důvěra v inteligenci tvůrců počítačových programů ja naprosto fyziologická, bohužel.:)

  • Lekce: 7-15
  • Čas: asi 6 hod (zahrnuty i občerstvovací pauzy)

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den třetí

author - sony / 8. 3. 2006

Vzhledem k mnoha opakovaným žádostem se k vám zase vracím s dalším dílem. Příznávám se dobrovolně, že jsem nepostoupila nijak mílovými kroky. Možná, že mnoho z Vás je již dále a měli by jste tedy dávat rady vy mě. V tom případě budu ráda za každý komentář.

Ale zpět k tématu. Jak jsem se zmínila již v prvním díle, kapitola číslo 3 mi byla osudná a odsoudila mě k zoufalství. Sednout si znovu k počítači a začít skoro od začátku bylo těžké. A tak jsem to protahovala, jak se jen dalo. Ano, veřejně si zde sypu popel na hlavu.

Dnes jsem tu opět s dalším dílem, takže je všem jasné, že jsem se nakonec překonala a vrhla se do práce. Lekci 3 jsem už tentokrát zvládla bez větších problémů. Následovaly lekce 4 a 5, které jsem poctivě odťukala přímo šnečí rychlosí, ale program mě pochválil, tak jsem se dmula pýchou jako páv. V lekci 5 bych však měla upozornit na jednu malou chybičku- v kolonce „úkol” je popis jak psát písmena R a L, ale fakticky jde o písmena R a U. Datlovala jsem zběsile dál, až mě zastavila pochvala na konci sedmé, opakovací, lekce.

A jaké je resumé? Nejsem ve 20. lekci, nejsem ještě ani v 10. Nemůžu říci, že ráda, ale často si něco zopakuji, a nestydím se za to. Ostatně, posuďte sami:

  • chybovost: 0,6% / úhozy
  • absolutní rychlost: 83 úhozů/min.
  • Lekce: 3-7
  • Čas: 3,5 hod (s přestávkami na čaj)

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den druhý

author - sony / 28. 2. 2006

A pokračujeme v kurzu psaní pro začátečníky. Minule jsme si ukázali, že začít není vůbec těžké. Ovšem pouze pokud si odmyslíme několi hodin na nepohodlné židli s rukama v té nejméně vhodné poloze. Nevím, jak jiné, ale mě dnes bolelo celé tělo a hlavně záda.

Přes den jsem byla ještě plná optimizmu: večer sednu k počítači a budu prohánět kurzor celou noc. Ale tělo si žádá své, a tak jsem se rozhodla pro další drastické řešení – cvičení. Po návratu ze školy jsem překvapené rodině oznámila tuto novinku a odkráčela do fitness klubu, konkrétně na hodinu Power Jógy.

from www.free-stockphotos.com

Po hodině usilovného posilování a protahování jsem jako nová. Příjemná únava se šíří po celém těle. Z toho ale plyne jedna zásadní věc – dnes už žádné psaní na stroji. Tak snad zase zítra…

  • Lekce: 0
  • Čas: 0
  • Náklady na rekonvalescenci: 60,-

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den první

author - sony / 27. 2. 2006

Proč?

Jak začít? Asi tím, že ačkoli už mám středoškolská léta dávno za sebou, neumím psát na stroji. Vlastně umím, ale ne „všemi deseti”. A jak jsem zjistila, je to dovednost opravdu žádaná. Je tedy na čase se nad sebou zamyslet a donutit své artritické prstíky k činu. Na dobrou radu přítele jsem si sehnala počítačový prográmek, který by mě měl naučit, jak se to dělá.

Rozlozeni ceske klavesnice


© 2004 - 2019 malyfred