University of Bath patri mezi 20 top univerzit v UK. V hodnoceni The Times si Computer science fakulta polepsila dokonce oproti minulemu roku z 11-teho mista na 9-te. Vice tady. Tak konec vytahovani, jdu sprtat…
Konecne jsem se rozhoupal vyrazil do Londonu. Z Bath mel bus odjezd uz ve vrazednych 4:40, ale prijezd do Londyna byl v 7:00, takze hafo casu. Jel jsem od National expressu a protoze jsem planoval navrat az dalsi den, zpatecni jizdenka se oproti jednodenni jemne prodrazila (z 16GBP na 22GBP, vlackem by to vyslo na 29GBP).
To ranni vstavani bylo sileny. Zdarilo se vsak, a tak jsem usednul do busu a vyrazil. Za Bath bylo pole a na nem kravy. Chudaci kravy tam na tom poli byli i pres noc. Predstavte si ten humus kdyz pak padne ranni rosa. To jim fakt nezavidim. Uplne si vybavuju ty otresny zazitky z taborovych putaku kdy se clovek po ranu matlal v navlhlym spacaku. A jak jsem tak nad tim dumal, dospel jsem k nazoru ze zivot je neuveritelne kruty a usnul jsem spankem sladkym.
Probudil jsem se az sokem pred letistem v Heathrow, kde nas bus projizdel okolo Concorda – pocet ulovenych Concordu = 2 :O). Maji ho tam vystaveneho pred vjezdem na letiste a tipoval bych ze bude pravej.
Tak v nedeli rano 4:45 mam naplanovan odjezd do Londyna. Vratit bych se mel v pondeli 21:45. Jedu busem od National Express. Beru si sebou foun s anglickou simkou, tj. kdyby neco cislo je: 07910 571 849 (s predvolbou do UK to je +44 7910 571 849).
PS: Drzte mi palce at se rano vzbudim.
Z ulice zaznel rev motoru a ja musel, musel otevrit okno a podivat se na motorkare.
Flaska Becherovky a hruskovice od babicky tu na me smutne koukala z policky uz nejaky patek a tak jsem rozhodl, ze je treba je zlikvidovat. Prece to nepovezu domu. Puvodne jsem chtel svym bohatstvim uctit mezinarodni pratele. International studentici vsak nejsou sto docenit kvalitni alkohol. Mozna je to dane tim, ze jsou opojeni jiz vyslovenim slova party, a s tim si vystaci. Usporadali jsme si tedy zranici a chlastanici ryze po domacku a v kruhu nejblizsim.
Nejdrive bylo treba osobu povolanou a vyskolenou odtrhnout od kompu.
Pak uz ale Ladin – "Mr. Owen" ukazal ze ho u Morrisna neplatej jen za podpirani pultu a vysledkem bylo bajecne koleno. Nora prinesla z hotelu Plzenske pivecko takze…
V úterý v 8.00 jsem nastoupil na pětihodinovou zkoušku z neuronových sítí. Systém dost podobný minulé akci jenom jsem se tentokrát vybavil svačinou a trpělivostí. Po třech hodinách mi obojí došlo a šel jsem na oběd.
Největší machři finišují ale až po pěti hodinách, dokonce i Claudio to dotáhnul na hodiny čtyři – bravo!
Chvíli jsem přemýšlel proč mám pocit, že už jsem v tý divný tělocvičně byl a pak mi došlo, že jsem tam před měsícem byl takhle jednou v noci na koncertě. Naštěstí jsme se tam s C. vetřeli asi půl hodiny před začátkem, takže jsme ušetřili sto vočí vstupný a ještě řádně zařádili. Ostatně muzikanti neváhali a zařádili taky, přesně podle svého jména – Bring Me The Fucking Riot… Man.
Zpět do přítomnosti – úderem 18.00 mi začínala druhá zkouška toho dne – písemná a zároveň závěrečná část zkoušky ze švédštiny. Na tu jsem se neučil ani minutu, protože neuronky mi sežraly všechen čas a já spoléhal na Mauglího.
Tož zkoušky jsou za mnou, pokud nebudu muset některou dělat znovu, tak zbývá jen vycvičit naší Jimbo síť a sepsat o tom pejpr, opravit dva zbývající refoše a… léto je tady:)
P. S.
Konečně tu na stromech narostlo listí a to si prosím pečlivě prohlédněte dnešní datum – neuvěřitelný, co?
Před týdnem a kousek jsme se vrátili z výletu na ostrov Öland. A takové to tedy bylo…
