U22 – něco tady smrdí
Ráno vstanu a opařím se čajem. Skoro tak. Ráno jsem vstal a vyrazil do mizerného počasí hledat Gimogatan 4, kde se konala moje první zkouška (E-commerce and security). Gimogatan je naprostá řiť světa kdesi na okraji Uppsaly v samém středu průmyslové zony – krásné místo tedy.
Protože Švédové mají systém na všechno, nemohlo mě zarazit, že i zkoušky probíhají systémově. To se vyhlásí určité datum, pronajme taková slušně vypadající tělocvična a v ní, pod dozorem osob k tomu určených, se koná zkouška hned z několika předmětu za ráz. Začínáme v 9.00 přesně.
Každý má na zkoušku 5, slovy pět, hodin. Ať je to zkouška jakákoli. Mají tam všechno co můžete po tu dobu potřebovat i záchody přístupné pouze z této místnosti, aby se opravdu nedalo podvádět. Jen jídlo je třeba si donést vlastní:o)
↑ To je Henrik – týmový kolega.
Zatímco projekt (Aukční server v Javě pod Tomcatem) jsme za boha nemohli stihnout dodělat ve slušné kvalitě během vyhrazených 5 týdnů, test byl tak lehký až jsem se styděl. Odpoledne následovala ještě prezentace technických záležitostí naší práce cvičícímu. To byl ovšem slušný oříšek, neboť s námi strávil minimálně hodinu a kladl velmi zákeřné otázky ohledně návrhu a následné implementace naprosto čehokoli co ho napadlo a navíc to chtěl ukázat přímo i v kódu, takže žádná radost. Také nás donutil nakreslit několik schémat a popsat různá možná vylepšení a bezpečnostní problémy – no prostě si nás opravdu řádně proklepnul.
Naštěstí tady na nějaké termíny moc nedají, takže dokumentace business plan a podobné záležitosti stačí dodat později. Zatím mě tedy čeká zhruba čtrnáct dní volna, než začne druhá půlka semestru.
Škola
Obrázky jsou ještě z doby kdy mrzlo až praštělo a všude bylo fůra sněhu. Před pár dny se počasí zbláznilo a od té doby je stále nad nulou ale současně sněží, takže všude je ta úžasná břečka, co jí jistě každý zná, a já, nemaje blatníků, získávám stále více na leopardní přitažlivosti, jsa rozkošně skvrnitý od čepice po tkaničky – zepředu i zezadu.
Technické obory mají areál na opačném konci Uppsaly (Polacksbacken) než bydlím (Kantorsgatan), ale na oplátku je to schované v lese, takže to aspoň hezky vypadá.
Škola je samozřejmě na kopci (bývalá kasárna) a je takovým nepsaným pravidlem do toho kopce tlačit.
P.S. Jak nám to počasí tady tak hezky řádí – začalo to všude po městě smrdět jako žumpa. Dneska ráno už se to vůbec nedalo vydržet – tak se Henrika ptám copa to je – chvilku se culil a pak říkal, že to je nejspíš z čističky, kde jim začalo rozmrzat to svinstvo a protože začal foukat vítr opačným směrem než většinu roku – budem to muset chvilku přežít. Trochu mi to připomnělo pivovar v Plzni – taky člověk pozná, když se otočí vítr:o)
U-22 Fate
Missing since 27 March, 1940.
Comments
Sorry, the comment form is closed at this time.
U46 - den zabiják | skriker 2005-05-25 / 12.23 am
[…] .00 jsem nastoupil na pětihodinovou zkoušku z neuronových sítí. Systém dost podobný minulé akci jenom jsem se tentokrát vybavil svačinou a trpělivostí. Po třech hodi […]
Antonieta Sepúlveda 2007-11-09 / 7.01 pm
¿Qué lugar del mundo es este?