skriker

Tak jsem sel vydelavat penize. A jak jinak nez pro velkou firmu svetozname znacky. Mym zamestnavatelem je arab ktery vlastni zdejsi prodejnu Sony Centrum. Nicmene muj job neni zas tak ruzovy jak by se mohlo zdat. Jak ze zacatku romantickeho zivotopisu, delam na ulici. V roce drzim ceduli s mapkou ktera ukazuje ze Sony Centrum je za rohem a nenapadne krouzim pred obchodem Dixons (neco jako Electroworld u nas…), sest hodin v kuse.

Behem te doby mate cas myslet na hafo veci. Prvni napad, ze aspon okouknu nejake fesne anglicanky docela brzo zkolaboval. Material co je k videni na univerzite se s tim co chodi po ulici neda srovnavat. Na ulici to stoji za… A tak za povsimnuti stala jen holcina, ktere prelejzaly pres bokovky speky ven a jak byla docela zima tak meli barvu totalne fialovou. Ale fakt. Nevim, mozna nejakej novej typ odtucnovaci kury, ale jestli ji jeji milacek do tech boku cvrnknul, tak okamzite museli odpadnout. Kdyz uz jsem u te fialove, jeste tam prosel takovy hezky parecek, jehoz barva vlasu hrala tez vsemi odstiny fialove.

Dalsi zabavu mi posktl muzikant, ktery produkoval vskutku kvalitni hudbu. Jeden by rekl ze tam hral sam Paul McCartney. Fakt byl dobrej, i dost podobnej. Prestal ale hrat docela brzo a tak sem tam pak zas korzoval bez cile.

Vsiml jsem si ze na one hlavni tride je jeste jeden obchudek s hrackami. A tak pro Qvaze tu mam dva linky Must Have It, Gadget Shop.

Co me na ty praci nejvic stvalo, ze je takova bezcena. Ze ma clovek pocit ze dela neco uplne zbytecnyho. Tenhle pocit trosku opadnul kdyz se me par lidi zeptalo kde ze to Sony Centrum je (v tu chvili mi doslo ze je potreba otacet tu ceduli podle smeru jakym chodim, jinak cedule straci smysl). No ale stejne. Budu se muset poohlidnout po mistu reditele zemekoule, takhle to dal nepujde.

Zaplacino jsem dostal sekem. Tak jsem ani nejak moc nevedel co s tim kouskem papiru delat. Nevim jak Vy ale ja neco takoveho mel v ruce poprve.V bance mi dnes povedeli ze az tam budu mit konto tak ze mi za ten papirek na nej pripisou penizky.

Vy co jste cekali na fotky "Jak Honzik k ceduli prisel" musim zklamat, pac Ladik se nedostavil a slibene foto nezhotovil. Nicmene pristi tyden pujdu chodit zas, tak se treba zadari.

No, kdyz skoncila sichta, nemoc me zklatila a nedeli jsem prolezel v posteli. Tudiz slibovane fotky z centra mesta tez nejsou :O(.

Vor der Kaserne,
vor dem grossen Tor,
da stand eine Lanterne
und steht sie noch davor
So woll'n wir da uns wiederseh'n,
bei der Lanterne woll'n wir steh'n
:/: wie einst, Lili Marlene :/:

Uns're beiden Schatten
sah' wie einer aus
Daß wir es lieb uns hatten,
das sah man gleich daraus
Und alle Leute soll'n es seh'n,
wenn wir bei der Lanterne steh'n
:/: wie einst, Lili Marlene :/:

Schon rief der Posten,
sie blassen Zapfenstreich
Es kann drei Tage kosten
Kamrad ich komm' ja gleich
Da sagten wir auf Wiederseh'n
Wie gerne wollt' ich mit dir geh'n
:/: mit dir, Lili Marlene :/:

Deine Schritte kennt sie,
deinen zieren Gang,
alle Abend brennt sie
Doch mich vergaß sie lang
und sollte mir ein Leids gescheh'n
wer wird bei der Lanterne steh'n
:/: mit dir, Lili Marlene :/:

Aus dem stillen Raume,
aus der Erde Grund
hebt mich wie im Traume,
der verlibter Mund
Wenn sich die späten Nebel dreh'n,
werd' ich bei der Lanterne steh'n
:/: wie einst, Lili Marlene :/:

(Musik: Norbert Schulze, Text: Hans Leip)

Download

Lili Marlene – Marlene Dietrich-live.mp3 (0,7 MB)

Lili Marlene – Marlene Dietrich2.mp3 (4,2 MB)

Celé odpoledne jsem dělal za barem v nationu a procvičoval své schopnosti prodat komukoli cokoli v několika světových jazycích:o) Po šichtě na mě čekalo dříve zmíněné kino, kde se sešel takový hlouček českých důchodců a skorodůchodců. Den byl završen „českou hospodou”, kde se pro změnu sešla mladší část místní české menšiny. Je tu pár nebožáků na postgraduálním studiu a pak pár studentů přes Sokrates/Erasmus a nakonec ještě jeden emigrant co pracuje už mnoho let na univezitě jako jeden z mnoha úředníků.

Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Znáte ten zlomek vteřiny, kdy se něco stane a vy se k tomu pak musíte pořád vracet, protože to ovlivnilo nejen celý váš život, ale i život vašeho okolí, dětí a nejmilejšího munčičáka?

Určitě ano, ale nic tak hrozného se mi naštěstí nestalo, i když… přijdu příjemně naladěn k druhé hodině ranní z již zmíněné české hospody. Mám hlad a tak je osud naloženého sýra zpečetěn. Bohužel je zpečetěn i osud můj. Kdo si vzpomene na historku z Desperada, kde Quentin Tarantino popisuje týpka jak přišel do baru a vsadil se a jediným výsledkem byl totálně „zechcanej” bar, má poměrně slušnou představu o tom jak dopadla naše kuchyně po tom, co jsem mrsknul mísu plnou oleje, cibule, koření a zbytků sýra na zem. Nejenom že mrsknul, ale ještě tak šikovně že nejdřív letěla na okraj ledničky, tam se zvhla – obsah letěl opačnám směrem na linku a o tu se to rozříštilo do milionu kapiček po celé kuchyni. Současně s tím mi spadla ta mísa na nohy, což by zase nebyl velký problém kdybych měl obuto něco jiného než své dva měsíce staré boty ze světlé kůže. Shrnuto a podtženo – nanávratně zničené nové boty, zamaštěná celá kuchyň od podlahy po strop, česnekovo-cibulovo-nějaký odér, že mě sousedi sežerou za živa a spát jsem šel o hladu.

Co jsem komu udělal?!

Tak kuprikladu jsem objevil, ze na autobus nemusim behat cca 15min na autobusove nadrazi, ale ze zastavku mam hned vedle koleje.

Dalsi objev byl, ze u topeni je kohoutek kterym se necha regulovat teplota. Me to bylo porad divny ze by se zdejsi studenstvo nebourilo pri takovych mrazech po ranu… Ale povezte, napadlo by Vas, ze v Anglii, kde si i nakup v Sainsbury's uctujete sami a platite kartou, bude regulovani topeni reseno manualne?

A do tretice vseho dobreho, povedlo se mi vyprat a vysusit pradlo. Presne jak Fred psal… Nic na tom neni. Hodi se do pracky 1.40GPB, naladuje se tam pradlo stejne barvy (jeste ze mam vsechno modre), prasek na prani, zvoli se program (jeden z sesti cudliku) a pak se 40min ceka. A pak tu mame jeste susicku. Postup je naprosto stejny, akorat ze to stoji 20p a ceka se 20min. Abych nemachroval ze jsem na vsechno prisel sam, v pradelne byla zrovna Sarah ktera mi dodavala sebeduveru a pocit bezpeci pri manipulaci s temi dabelskymi stroji :O)

Clanek v novinach ktery me pobavil. To by jeden nerekl, co vsechno jsou anglani schopni resit systemove a na cem vsem jsou schopny zdimat dane.

Ve stredu se nejako poblbalo ICQ. Vubec nechtelo nahrat kontakt list a fugovat. Sem si to nakracel na kolej ze si aspon trosku odpocinu. Stavil jsem se za Thomasem aby mi nahral fotky ze soboty, no a najednou jsem byl na spanelske party ve zdejsim klubu O'neills. K memu udivu se tam sesli snad vsichni international studenti. Ze spanelek se vyklubali pekny certice :O)).

Tak timto prispevkem prestava cislovani odpovidat po sobe jdoucim dnum ktere tu travim. Uz na to nemam kazdy den neco psat. Ono v pravde se toho moc ani nedeje. Clovek se dostal do rutinny zname z domova. Skola, knihovna, kolej a tak porad dokola.

Tuhle formuli tu maji na katedre mechaniky. Maji projekt. Je skupina studentu ktera jeden rok dela navrhy, management a plan a dalsi rok potom delaj vyrobu. Tyhle formulky delaj univerzity po cely evrope a pak se konaji zavody. Vubec je tady to skolstvi dost zamereny na praxi, vcetne tzv. sandwich studia. Kdy po trech letech jdou studenti na rok pracovat do nejake firmy, v pripade IT je to dost casto IBM v Londyne a pak ve ctvrtaku delaj diplomku.

Nocni BATH a most.

V nedeli vecer se konala v Carpenter House party.

Ze zacatku takova normalni slezina a pokec. Poznal jsem Americana Mandyho a dalsi lidi, jejichz jmena si uz samozrejme nepamatuju.

Az potom nekdo prisel s onim telecim napadem, ze novacci se musi osprchovat. Nakonec to odnesli vsichni na patre vcetne francouzky Pauline.

Thomas est amoureux je originální název filmu, který bych rád někde sehnal. V angličině se jmenuje: Thomas in love. Pokud by ho někdo z vás na svých toulkách po P2P sítích potkal – „dejte mi vědět:o)”, prosím. Díky. Film je to mírně sci-fi, mírně romantický a před zhruba pěti lety jsem ho viděl na nějakém festivalu a rád bych se na něj podíval znovu. Je o Thomasovi, který kvůli své psychické nemoci nevycházi ze svého hi-tech bytu a celý film sledujete jeho očima, takže je to film takový… „jiný”.