skriker

Přípravy

Když už jsme měli mít ten koncert a musíme se k tomu všichni sejít – proč si neudělat i společnou pařbu, že ano? NO, ve švédském pojetí se takovou akcí myslí společná večeře (opět brutálně formální) s tím, že pak se v podzemí začné hrát něco modernějšího. (později se dozvíte pravdu)

Když večeri, tak si jí musíme sami připravit, samozřejmě. Já měl na starosti polívku a kvůli tomu jsem, ještě se dvěma nebožačkami, nakrájel asi tak vagon zeleniny, ale výsledek byl výbornej! Hlavní chod byl losos s opečenou zeleninou všeho druhu.

Koncert

Pak jsme chviku tajtrdlíkovali o patro výš. (Fotky jsem ukrad, takže na kvalitu nemám vliv.)

Tradice

No a nakonec došlo na žrádlo:o)

Na začátku slečny odložili některý ze svých šperků do kloubouku, aby si mužské osazenstvo mohlo vylosovat partnerku na večer.
↓ Ta moje – ve vrcholém pěveckém okamžiku:o)

Pak jednotlivé hlasy zpívali jakési srandovně oslavné cosi… jak furt nerozumím švédsky, mám občas taková slabší místa a nevím úplně přesně co se děje:o(

To jsou tenoři, s malou výpomocí některých basů, v akci. Naše chvíle přišla později. (viz „No matter”)

Pochopitelně se mezitím neustále nosilo něco na stůl a asi tak co dvě minuty se ozývalo: „SKÅL!" takže za chvilku byli všichni sťatí. (OT: Tady bych s velkou chutí napsal „sťatý” – co byste tomu řekli? Když se správně vysloví spisovná varianta, tak to má, aspoň pro mě, jiný emocionální náboj.)

Lars odpoledne někde na ulici klofnul tohodle týpka hrajícího na housle. Takže jsme měli i hosta.

Hurven, polska från Värmland.mp3 (2,2 MB)

No matter…

Naše velká chvíle přišla ke konci, kdy jsme s obrovskou razancí předvedli známou úchylárnu od Boyzone:

No matter what they tell us
No matter what they do
No matter what they teach us
What we believe is true
…

A stejně teple to pokračuje. Víc jsem si toho raději nezapamatoval. Znalci jistě poznali.

Světle modří vědí, co mají hledat.

This is the end beautiful friend

Pak došlo na lámání chleba. Večeře za námi. Uklizeno. Aparatura v podzemí připravena – jenže nikdo nepřinesl žádnou muziku:o)

Tak jsem sáhnul do svých zásob, ale jak známo: DISCO neposlouchám. Pokoušel jsem se je ukonejšit trochu slušnější elektronickou hudbou, ale když už se třetí člověk přišel zeptat jestli nemám nějaký disco – třeba Abbu – tak jsem se jim na to vykašlal a šel si popovídat s Magnusem.

Geraldine, Cecilie, Annina och Magnus

U-21 Successes

6 ships sunk for a total of 11.311 tons
1 ship damaged for a total of 11.500 tons

O Letnich prazdninach jsem, jak jiste vsichni vite, poradal spanilou jizdu na kolecku za Evickou toho casu ve Vyssim Brode. Mimo jine jsme tam navstivili postovni muzeum, ktere tam maji moc pekne. Pozitivni dojmy ve me pretrvali a tak kdyz jsem tady, v Bath, objevil postovni muzeum v budove stare posty, neodolal jsem. Muzeum se chlubi haldou "features", nicmene nejsem sto rozlisit co je pravdive a co je reklamni trik. Napriklad se chlubili, ze odsud byl poslan prvni dopis se znamkou. Zrejme zdejsi budova bude mit take nejakou spojitost s Terry Pratchetem, neb tu prodavaji jednu z jeho Zemeploch – Post Office i s autogramem za smesnych £25.

Muzeum me vsak velmi zklamalo, spis otraslo. Vic nez muzeum pripomina vetesarnu a fotky vyse lozene zachycuji veskere hodnoty ktere v muzeu muzete najit. Prijde mi trapne se pysnit expozici letecke posty (jedna mistnost s lavici kde bezi dokola video a okolo par "obrazku") a dekovat za ni sponzorske letecke spolecnosti. Cele muzeum pak funguje jako charita, zrejme, a prislo mi ze jedinym ucelem je navstevnika rozbrecet, aby uronil nejakou tu libru. Jak prohnile. Moje doporuceni proto zni, na postovni muzeum jedine do Vyssiho brodu !!!

Nocni pohled z meho pokoje…

Kdyz je clovek ill, potrebuje pill…

Možná jsem to ještě nezmínil, ale ve Švédsku je každý semestr rozdělen na dvě poloviny a ty tvoří základní časovou jednotku studia. Protože první půlka jarního semestru za chvilku končí – blíží se i moje první zkouška. Příští pátek se utkáme – já a švédský systém! Z toho vyplývá bezhlavé dokončování našeho projektu a tak nevím kam dřív skočit.

Navíc si ještě v našem suprdupr pěveckém sboru usmyslili, že už je čas a tak v sobotu máme takový mini-koncert. Obvykle všechno říkají na zkouškách, kde se mi většinou podaří někoho přesvědčit, aby mi krátce – anglicky – shrnul o co šlo. Tentokrát poslali e-mail, takže to bylo trošku těžší a dost dlouho jsem si nad tím zameditoval se slovníkem, než jsem pobral aspoň ty základní údaje. Ovšem už druhá věta mě vyděsila k smrti, když jsem si přeložil, že se u mužské části sboru očekává frak! Tak to mě dostali. Hned jsem odpověděl, že sice moje švédština je pouze prostřední, ale že frak rozumím poměrně dobře a kdeže si představují, že ho vezmu? Odpověď zněla, že stačí „hezký černý oblek” – čímž jsem si nepolepšil, protože z vrozené lenosti, jsem si vzal sebou jenom sako – světlé:o( Začal jsem lovit v paměti, kdo na International Gasque měl hezký oblek a byl přibližně mojí velikosti. Arne! Spřátelený Germán měl parádní oblek a velikost také odpovídá. Se zapůjčením souhlasil, ale nazapomněl mě asi třikrát upozornit ať na něj dávám velký pozor, že byl drahý jako pes.

Nuže, oblek bychom měli, ale tradičním problémem jsou boty. Vím, že už to začíná být otrava, ale všechno se tu v Uppsale, alespoň pro mě, točí kolem bot:o) Arneho jsou moc velké a stejně nějaké slušné boty budu potřebovat, když už jsem tu dvoje zničil a tak jsem si za 380 švédských vočí koupil jedny nové. Slušivé, společensko-vycházkové.

Jiným vtipným problémem je, kde sehnat někoho, kdo by mě ostříhal. Po krátkém průzkumu místních cen jsem vyzjistil, že za pánský účes se obvykle platí kolem dvou set kronor. Což bych řek', že je dost, tak jsem hned zpovídal Henrika (nosí na hlavě pětimilimetrového ježoura), jestli by mi mohl doporučit něco levnějšího. Ten chvilku přemýšlel a říkal, že je to celkem jedno – že všude nabízejí studentské slevy, takže jeho obvykle nestojí ostříhání víc než 180 (!). Aha. Asi to vezmu strojkem dohola – a ušetřených osm českých kil propiju v čajích.

Technical information for U-20

To si predstavte, se takhle po ranu holim v koupelne. Na sobe jen katata od pyzama. Najednou se pootevrou dvere do koupelny a nez se otocim tak slysim jen bleskovy uprk do kuchyne. Analyzuji situaci a… aha ona si tu vedlebydlici turkyne nechala toaletni tasticku. Vykouknu z koupelky a snazim se vyplodit nejakej pratelskej zvuk a zaroven ho prelozit do anglictiny tak aby vystihl, ze ji tu tasticku podavam. Evidentne se mi preklad zvuku nepovedl, ponevadz turkyne jeste vetsi rychlosti prebehla do pokoje a zamkla se. Nechapu co ji tak na me vydesilo, ze by ma muzna zada? Inu, dokoncil jsem osobni hygienu, oblekl se, dosel ke dverim, zatukal, vykoukl jeji pritel, tomu jsem tasticku podal, on podekoval a bylo.

Program that allows you to establish secure direct connection to the computer that is not directly accessible because of network setup (e.g. NAT).

Hamachi

I have just found nice article about Czech tramping – that is quite interesting phenomenon and I have tried to explain the history of it to some of my friends but this is much better: What is Czech tramping?

Tak jsem sel vydelavat penize. A jak jinak nez pro velkou firmu svetozname znacky. Mym zamestnavatelem je arab ktery vlastni zdejsi prodejnu Sony Centrum. Nicmene muj job neni zas tak ruzovy jak by se mohlo zdat. Jak ze zacatku romantickeho zivotopisu, delam na ulici. V roce drzim ceduli s mapkou ktera ukazuje ze Sony Centrum je za rohem a nenapadne krouzim pred obchodem Dixons (neco jako Electroworld u nas…), sest hodin v kuse.

Behem te doby mate cas myslet na hafo veci. Prvni napad, ze aspon okouknu nejake fesne anglicanky docela brzo zkolaboval. Material co je k videni na univerzite se s tim co chodi po ulici neda srovnavat. Na ulici to stoji za… A tak za povsimnuti stala jen holcina, ktere prelejzaly pres bokovky speky ven a jak byla docela zima tak meli barvu totalne fialovou. Ale fakt. Nevim, mozna nejakej novej typ odtucnovaci kury, ale jestli ji jeji milacek do tech boku cvrnknul, tak okamzite museli odpadnout. Kdyz uz jsem u te fialove, jeste tam prosel takovy hezky parecek, jehoz barva vlasu hrala tez vsemi odstiny fialove.

Dalsi zabavu mi posktl muzikant, ktery produkoval vskutku kvalitni hudbu. Jeden by rekl ze tam hral sam Paul McCartney. Fakt byl dobrej, i dost podobnej. Prestal ale hrat docela brzo a tak sem tam pak zas korzoval bez cile.

Vsiml jsem si ze na one hlavni tride je jeste jeden obchudek s hrackami. A tak pro Qvaze tu mam dva linky Must Have It, Gadget Shop.

Co me na ty praci nejvic stvalo, ze je takova bezcena. Ze ma clovek pocit ze dela neco uplne zbytecnyho. Tenhle pocit trosku opadnul kdyz se me par lidi zeptalo kde ze to Sony Centrum je (v tu chvili mi doslo ze je potreba otacet tu ceduli podle smeru jakym chodim, jinak cedule straci smysl). No ale stejne. Budu se muset poohlidnout po mistu reditele zemekoule, takhle to dal nepujde.

Zaplacino jsem dostal sekem. Tak jsem ani nejak moc nevedel co s tim kouskem papiru delat. Nevim jak Vy ale ja neco takoveho mel v ruce poprve.V bance mi dnes povedeli ze az tam budu mit konto tak ze mi za ten papirek na nej pripisou penizky.

Vy co jste cekali na fotky "Jak Honzik k ceduli prisel" musim zklamat, pac Ladik se nedostavil a slibene foto nezhotovil. Nicmene pristi tyden pujdu chodit zas, tak se treba zadari.

No, kdyz skoncila sichta, nemoc me zklatila a nedeli jsem prolezel v posteli. Tudiz slibovane fotky z centra mesta tez nejsou :O(.