Státní dluh roste. Co se stane až vyroste?
Uvedu zde jen několik odstavců z článku Pavla Kohouta uveřejněného v Lidových novinách. Navíc přidám dva grafy – spojitost si jistě každý najde sám.
Vývoj státního dluhu Švédska
zdroj: Riksgäldskontoret
Z celkového počtu 5,8 milionu Švédů v práceschopném věku jich 1,4 milionu (tedy zhruba 24%) žije z vládních výdajů. Skutečně pracuje jen asi 3,6 milionu osob.
…
Největší švédský odborový svaz Landsorganisationen, který je tradičně blízký vládní sociální demokracii, nedávno připustil, že skutečná úroveň nezaměstnanosti může ležet poblíž 20 %. … Jako ekonomicky aktivní jsou totiž počítáni i nezaměstnaní, kteří se účastní rekvalifikačních programů, dlouhodobě nemocní anebo osoby zařazené do jiných státem placených programů, vytvářejících umělou přezaměstnanost.
….
Oficiální evropské statistiky udávají, že míra chudoby ve Švédsku (a ve Skandinávii vůbec) je velmi nízká. To je však jen statistický trik, který vyplývá z toho, že evropská metodika definuje chudé jako osoby, které pobírají méně než 60 % průměrného příjmu. Evropská metodika měření chudoby tedy ve skutečnosti zobrazuje míru rovnostářství, nikoli skutečnou životní úroveň.
…
V průměru jsou Švédové o třetinu chudší než Američané v přepočtu na paritu kupní síly. Ale i chudí Američané mají zpravidla lépe vybavené domácnosti než Švédové s průměrnými příjmy. Pokud jde o velikost bytů vyjádřenou v metrech, chudí Američané a středně bohatí Švédové jsou na tom zhruba stejně, jak ukazují data švédské organizace Timbro. Uvážíme-li velkou míru skutečné nezaměstnanosti a vysoký podíl státních úředníků, skuteční pracující se musejí doopravdy ohánět, aby vydělali sami na sebe i na všechny, které živí svými daněmi. Běžný pracující odvádí státu prostřednictvím různých daní a dávek zhruba dvě třetiny svých příjmů. Pokud má některý Švéd pochybné štěstí, že patří mezi „bohaté“ s příjmem kolem 40 tisíc dolarů ročně (což je mimochodem v amerických poměrech považováno za podprůměrný příjem), stát mu z hrubé mzdy „velkoryse“ ponechá kolem dvaceti procent.
…
zdroj dat: Ministerstvo financí ČR
…
Při zachování dosavadního trendu má Švédsko před sebou roky a desetiletí postupného ztrácení pozic vůči zbytku světa. Kdysi bylo nejbohatší zemí na světě, nyní je v žebříčku OECD na 19. místě ze třiceti zemí. Katastrofa to není. Ale skutečný úspěch vypadá jinak. Švédský model současného typu není schopen zabezpečit lidem práci. Vede k zaostávání v životní úrovni a k nezadržitelnému poklesu kvality služeb.
…
Pokud by se Česká republika měla inspirovat švédským modelem, měla by se ohlédnout do doby, kdy tento model byl nejúspěšnější, tedy do padesátých let. V současném jazyce se tento recept na úspěch nazývá ultraliberalismus.
Zdroj:
Související odkazy: