skriker

Před třemi týdny mě přijely navštívit dvě milé kamarádky a měl jsem tedy možnost si užít Uppsalu, Stockholm a okolí jako skutečný turista. A nebylo to tak špatné.

Nebyly by to však hrdé členky svého národa, kdyby se neožraly už na letišti v Praze, takže „někteří” z nás měli první večer trošku pomalejší rozjezd, že?:)

Druhý den ráno, krásné počasí, ovečky u university spokojeně přežvykující, co víc si přát?

Prvním cílem byl zámek Skokloster. Velmi slušně zachovaný kousek baroka uprostřed švédské divočiny. Mají tam všechno tak dobře zachované, že mají pro jistotu i zatažené závěsy, aby jim to sluneční světlo nezlikvidovalo a tak paní průvodkyně nosí baterku a na popisované krásy vám vlastnoručně svítí. Dobrý tip na výlet z Uppsaly nebo Stockholmu. Vstupné mírné a pokud máte Stockholmskortet neplatíte vůbec nic.

Rychlý přesun k další památce – Härkeberga kyrka.

Omezme se na konstatování, že kostelík je to pěkný, malby z 15. století mu dávají něco navíc a dalo by se tam strávit hodně času jejich prohlížením. Především ty děsivější z nich musely poznamenat nejednu duši malých Švédů před zpovědí.

Další na cestě byl zámeček, resp. zámecký park, Wik. Park s vtipnou naučnou stezkou pro děti se dá obejít za hodinu a můžete si tam zarezervovat místo na BBQ. Zámeček je určen pro pořádání konferencí a nevím, že by tam byly prohlídky nebo něco podobného. Zajímavostí je, že v areálu parku je Wiks folkhögskola. Tam by se mi opravdu líbilo studovat. Chodit do školy do lesa byl vždycky můj sen.

Všude po Švédsku se v krajině povalují kameny popsané runami. Jejich koncetrace roste úměrně historickému významu kraje a okolí Stockholmu na tom nikdy nebylo špatně. Jeden příklad za všechny:

Pro zájemce ještě zmíním Örbyhus Slott, kam jsme se ale pro pozdní hodinu nepodívali dovnitř. Zato dobře víme, že tam v létě mají hodně komárů.

Další den byl Stockholm, ale jelikož jsem trubka a nedobil jsem si baterii do foťáku, bude to jen heslovitě bez obrázků. Vasa Museet je parádní a stojí za hřích. Drottningholm je královské sídlo, kam asi fanoušek princezen a králů musí, ale pro milce kultury je tam spíše Drottningholms Slottsteater, čili královské divadlo. To se ohání sloganem, že je nejstarším a nejlépe zachovaným barokním divadlem na světě, co víc – přežilo zcela bez rekonstrukcí. Nebudu to hodnotit, ale kdo zná Zámecké divadlo v Českém Krumlově…

Výjezd výtahem na Kaknästornet – televizní věž, se vyplatí tomu, kdo rád pije kávu 150 m nad zemí nebo majiteli dobrého dalekohledu. Ne, že by z ní nebylo nic vidět, ale Stockholm prostě není tak vzrušující při pohledu z vrchu.

Gamla Stan jsem podrobně popisoval po jednom z dávnějších výletů a stále pro mě zůstává hlavním důvodem, proč se trmácet do Stockholmu.

To vše lze vidět „zdarma” po zakoupení, již dříve zmiňované, Stockholmskortet. Za 260 SEK může člověk celý den lítat po městě jak šílenec a nemusí platit ani za vstupné ani za hromadnou dopravu. Dokonce i parkovaní na vymezených parkovištích je v ceně. Vstupné býva často nemalé, ale především cena hromadné dopravy není vůbec lidumilná – jeden lístek na autobus ~ 30 SEK na osobu a jednu cestu! V ceně karty je i výlet lodí kolem ostrova Djurgården. Ten je jakýmsi kulturně-turistickým centrem Stockholmu se Skansenem, což je mix skansenu a minizoo, muzei a parkem, kam se chodí na rande se švédskými kráskami, pokud je vám šestnáct.

Pár dnů určených pro návštěvu uplynulo jako voda a… Veřejně zde děkuji za dva bochníky chleba a baterii polomáčených sušenek, jež mi byly dovezeny z Čech, s cílem zachránit mé podlomené chutě. Povedlo se!

Jelikož jsem narazil, tak jako mnoho jiných, na problém s bezchybným nastavením televize Philips 42PFL404H v kombinaci s kabelovou verzí českého UPC, obrátil jsem se na technickou podporu fy Philips a kupodivu mi pomohli. Vše následující platí i pro další modely – minimálně pro: 32PFL404H, 37PFL404H, 42PFL404H, 47PFL404H.

Nejprve je potřeba si pořídit vhodný Conditional-access module – CAM, např. www.dvb-c-shop.cz. Tedy za předpokladu, že nechcete i nadále používat set-top box, což bych vřele nedoporučoval, neboť rozdíl v kvalitě je velmi výrazný.

Pro použití CA modulu potřebujete aktivovanou smart kartu. V případě objednávky na výše zmíněné adrese to prodejce u UPC vyřídí za vás, ale neměl by být problém ji získat i přímo od UPC (ceník).

CAM se smart kartou se zastrčí do televize, pozor, v mém případě to chtělo poměrně hrubé násilí, než vše zacvaklo jak mělo.

V diskusích na Internetu se lze dočíst, že k naladění DVB-C programů u televizí Philips je nutné vybrat jako svoji zemi Finsko, Německo, UK… prostě cokoli jiného než Českou republiku. Jenže ouha, nevím jak ostatním, ale mě dost iritovalo, že vedlejším efektem je špatné zobrazování českých znaků v EPG (Electronic Program Guide).

Teď se tedy dostáváme k oficiálnímu návodu od technické podpory Philipsu:

Zapněte televizi a počkejte až naběhne.
Vyťukejte v rychlém sledu 0,6,2,5,9,6,info na dálkovém ovládání – vstoupíme do servisního modu.
Vyhledejte položku: Options, Digital broadcast, DVB-C installation, a změňte nastavení z Country dependent na On.
Toto nastavení uložte (4× šipka doleva a 3× šipka dolů) – Store a potvrďte OK.
Nyní TV vyresetujte vytažením ze zásuvky.

Znovu nalaďte programy, jen na začátku vyberte Českou republiku.

Vše nakonec funguje výborně a doufejme že HD kanálů bude postupně přibývat.

Jedinou nevýhodou, kterou člověk bohužel v obchodě jen tak neodhalí, je velmi pomalý pohyb v jakémkoli menu tohoto televizoru. Stejně tak funkce NetTv, tedy YouTube videa a integrovaný webový prohlížeč přímo v televizi fungují relativně velmi dobře, především díky prohlížeči, kterým je Opera 9.50, ale pro svoji rychlost je to spíše nouzové řešení než opravdu šikovná funkce, kterou by to při vyšší rychlosti mohlo být.

Když se podíváte na dnešní trh s notebooky a netbooky, snadno zjistíte, že výrobci trpí naprostým nedostatkem fantazie a jejich inženýři jsou odtrženi od reality jako málokdo.

Většina netbooků je dobrá pouze pro děti, nebo speciální účely (rozuměj: servisní technik lezoucí na stožáry). Mají ovšem několik výhod, především malou váhu a nízkou cenu, kvůli kterým si je mnoho lidí kupuje, aby je pak, s mírným zklamáním, někam odložili. Chybějící výkon a příliš velké kompromisy na straně ergonomie (nepoužitelná klávesnice, špatné rozlišení displeje) jsou většinou důvodem tohoto „odložení".

Notebooky jsou pro změnu těžké, hřející potvory, které se nedají používat mimo elektrickou síť, protože na baterie nevydrží déle než hodinu nebo dvě. Jak klesají jejich ceny, tak přibývá zákazníků, kteří si je kupují jako hlavní počítač. S tím souvisí mizející důraz na jejich původní způsob použití a pojmy jako nízká hmotnost, výdrž na baterie a důkladná konstrukce se ztrácejí ze zřetele výrobců.

Když se jednou za několik uherských let stane, že některý z výrobců se „pochlapí” a vyrobí notebook, který se vrací ke kořenům a je malý, lehký, přiměřeně výkonný a nestojí majlant – mám z toho opravdovou radost. Jakýmsi způsobem to odpovídá mému chápání světa, že by se věci měly dělat tak dobře, jak jen to jde.

ACER Aspire 1810TZ-414G32N TimeLine je kompletní název mini notebooku, který tu chci pochválit. Za necelých 11.000,- bez DPH (prosinec 2009) splňuje většinu požadavků, které by uživatel kladoucí důraz na mobilitu mohl mít.

Úhlopříčka 11,6″ (1366×768) je asi nejmenší přijatelná velikost displeje pro vůbec nějakou činnost s notebookem.

Dvoujádrový procesor hravě pobije všechny Atomy a umožní naprosto bezproblémové pracovní nasazení a surfování na internetu (znáte to – Office, Flashové reklamy, YouTube atd.)

Navíc váha 1,3 kg/1,6 kg s dobíječkou – vlastnoručně váženo, 4 GB RAM, plnohodnotná klávesnice, HDMI a multitouch touchpad (opravdu šikovná věc na scrollovaní).

Poznámka: Pokud to nevíte, tak jako jsem to nevěděl já, tak přes HDMI, s použitím HDMI->DVI redukce, lze bez problémů připojit i 1920×1200 monitor.

To vše korunováno použitím Windows 7 (oproti Vistám je to VELKÝ skok kupředu) a doslova zázračnou výdrží na baterie. Reálně lze dosáhnout 8 hodin při běžném surfování a při opravdu velkém vytížení byste se měli stále dostat těsně pod 6 hodin. Paráda.

Je to sice Acer – ano, ta firma, se kterou všichni máme jen špatné zkušenosti, ale po týdnu používání Acer 1810TZ na něj nedám dopustit. Snad jen kdyby neměl lesklý kryt, to je mor. Část dobrých dojmů jde na vrub Windows 7, po dvou letech používání Vist a Ubuntu je to opravdu pozitivní zkušenost, která jen příjemně doplňuje celkový kladný dojem z toho mininotebooku.

Recenze jeho slabší varianty: www.extranotebook.cz

Pár odkazů do obchodů:
Softcom
Alzasoft
Czech Computer