Tak mi úřední šiml doklopýtal po 12 letech a dvaceti dnech na poštu, aby mi sdělil, že už to považují za vyřízené.
Bravo!
Černá páska
za Líbu
Nemám moc příbuzných a s těmi, které mám, se, vyjma nejbližších, příliš nestýkám. Jsme malá rodina v tom „širším” slova smyslu a jsme rozpadlá rodina v tom „užším” významu.
V pondělí umřela Líba ze šiřší rodiny. V jejím případě věta: „Zemřela po dlouhé a těžké nemoci.” dává děsivě smysl.
léf lese do tramva-jé
„…žé-re mandlé lopasy jé”. Tak zhruba vypadá má francoužština. Však nevadí! S přítelem Mikešem dobudeme nejen Paříž, ale i jiná frantícká sídla na naší cestě. To vše předtím, než se vrátím zpět do srdce rajchu – Berlína, rozloučit se s uppsalskými přáteli. Nechápete o čem to mluvím? Co tím chci říct? Že jsem pokosil AČSKROMHS a konečně mi začalo léto. Tak jedem!:)
(Mix | Comments (1))
Zkuste to bez auta, milý Marconi!
Od svých osmnácti mám auto. První byl tyrkysový Favorit jménem Jindříšek. Několik horkých lét jsme spolu strávili na cestách, jedl jsem v něm, spal jsem v něm, často ne sám, vozil mi celý můj majetek a stal se skoro členem rodiny. Několikrát na něj zaútočili zlí živlové, takže rozbitých oken bylo nepočítaně. Jednou mu dokonce udělali díru do nádrže a zkusili ukrást kola. V zimě se někdy zdráhal startovat, nakonec se však vždy nechal umluvit. Závodil jsem s ním krz noční Prahu a spolu se mnou pomáhal mým přátelům překonávat nejednu dopravní a životní potíž. Loni v zimě nadešel jeho čas a byl prodán.
Tou dobou mi osud přihrál Ford Mondeo. Auto veliké a ve městě žravé, mimo město pohodlné s nečekaně velkým kufrem. Naposledy jsem s ním byl půl roku ve Švédsku a po každém krásném výletu jsem děkoval Bohu, za rozhodnotí jet tam autem a ne letět letadlem.
Posledních 6 let tedy jezdím autem skoro každý den. Dávno nevlastním permanentku na hromadnou dopravu v Praze a lístky jsem si nekupoval nikdy. Spoléhám, že revizora, při svých řídkých cestách sockou, nepotkám. Když jsem ho přeci jen potkal, vždy jsem se úspěšně z pokuty vymluvil – to mi jde. Nepamatuji si čísla tramvají, které mi jezdí až před dům, netuším jak dlouho to trvá se někam pomocí MHD dostat. Autem jezdím všude – do kanceláře, za klienty, večer za zábavou, každý týden do Plzně a zpět.
Jenže teď nastal čas změn. Přestanu jezdit autem! Všude, kde to půjde, budu jezdit hromadnou dopravou, na kole, chodit pěšky! Auto se mi stane společníkem pouze na výletech a cestách jinak nedosažitelných! Tak slibuji!
Dokonce jsem si i objednal nový notebook – lehčí a skladnější, aby se mi snáze cestovalo. A teď jsi jdu koupit lístek na autobus do Plzně:)
(Mix | Comments (8))
Planovana cesta do Londnu
Tak v nedeli rano 4:45 mam naplanovan odjezd do Londyna. Vratit bych se mel v pondeli 21:45. Jedu busem od National Express. Beru si sebou foun s anglickou simkou, tj. kdyby neco cislo je: 07910 571 849 (s predvolbou do UK to je +44 7910 571 849).
PS: Drzte mi palce at se rano vzbudim.
Telephone numero
Uz jsem u oskarka nejakou tu dobu a tak se uvolili mi povolit roaming. Kdyby jste tedy nekdo meli nutkani mi poslat sms, muzete na moj stare tel. cislo, tj.: +420 608 346 853 zadarmiko z otakarovo sms brany.
© 2004 - 2024 malyfred
