skriker

Inženýrka z Prahy…

author - malyfred / 29. 6. 2006

Tak už jsem si odseděl svých devatenáct let ve školních škamnách a právě mě pustili!


(6 + 7 + 1 + 5) × rok = Ing

¼prof + ¼doc + ¼Ing + ½JUDr + ½MgA = Ing

46 × zkouška + 21 × zápočet = Ing

311 kreditů = Ing


To jsem já:)

Ale dost bylo chlubení a teď zpátky do práce (té poctivé inženýrské).

Prosba

author - cyklista viktor / 7. 5. 2006
Rabíndranáth Thákur (http://www.harvardsquarelibrary.org/tagorepower/)

Rabíndranáth Thákur

Prosba

 

Abys mě ochránil před světem,
    o to tě neprosím, Pane –
jen proti strachu dej mi svůj pevný štít.
Když mysl zahoří ve výhni útrap,
    nežádám útěchy plané –
jen sílu, bych mohl nad bolem zvítězit.

 

I když mi nikdo k pomoci nespěje,
nevzdám se boje, nevzdám se naděje,
i když mě celý svět ranami drtí,
    i když mě celý svět klame,
můj duch se nikdy nenechá porazit.

 

Abys mě ochránil svou mocí,
    o to tě neprosím, Pane –
dej sílu, bych mohl sám sebe ochránit.
Nechci, bys břímě mé ulehčil,
    nežádám útěchy plané –
dej sílu, bych mohl na sebe břímě vzít.

 

V jasných dnech štěstí já s hlavou sklopenou
před tvojí tváří nechť stojím s pokorou
a ve zlých chvílích za nocí trýznivých,
    kdy celý svět mne jen klame,
dej, abych dokázal svou víru neztratit!

 

Yuri Gagarin Has Entered Space 45 Years Ago

author - malyfred / 12. 4. 2006 /
  • česky
Yuri Gagarin

What beauty. I saw clouds and their light shadows on the distant dear earth… The water looked like darkish, slightly gleaming spots… When I watched the horizon, I saw the abrupt, contrasting transition from the earth's light-colored surface to the absolutely black sky. I enjoyed the rich color spectrum of the earth. It is surrounded by a light blue aureole that gradually darkens, becoming turquiose, dark blue, violet, and finally coal black.


Dobry_den_majore_Gagarine.mp3

Authors: Jaromír Hnilička / Pavel Pácl
Performed by: Gustav Brom

Written and recorded on April 12th 1961 in Ostrava, Czechoslovakia just few hours after Gagarin's successful landing.

More about Yuri Gagarini: en.wikipedia.org/wiki/Gagarin

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den čtvrtý

author - sony / 17. 3. 2006

Já vím. Říkala jsem už několikrát, že se omlouvám, ale asi budu muset znovu. Omlouvám se za tu velkou pauzu, ale nic by se nemělo přehánět. Ani rychlost učení čehokoli. Proto dnes jen ve stručnosti.

Od poslední hodiny jsem přidala na intenzitě a z lekce 7 jsem postoupila až do lekce 15. Nebylo to zrovna tryskovou rychlostí, ale relativně bez chyb. Minimálně jsem postupovala plynule bez nutnosti opakování. Takže má dnešní rada zní: nenechte se nikým stresovat.

Pokud bych se měla vyjádřit ke komentáři k poslednímu článku, pak u mě lékaři nadbytečný 21. chromozom nezjistili. Zdá se tedy, že má pomaloběžnost a naprostá důvěra v inteligenci tvůrců počítačových programů ja naprosto fyziologická, bohužel.:)

  • Lekce: 7-15
  • Čas: asi 6 hod (zahrnuty i občerstvovací pauzy)

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den třetí

author - sony / 8. 3. 2006

Vzhledem k mnoha opakovaným žádostem se k vám zase vracím s dalším dílem. Příznávám se dobrovolně, že jsem nepostoupila nijak mílovými kroky. Možná, že mnoho z Vás je již dále a měli by jste tedy dávat rady vy mě. V tom případě budu ráda za každý komentář.

Ale zpět k tématu. Jak jsem se zmínila již v prvním díle, kapitola číslo 3 mi byla osudná a odsoudila mě k zoufalství. Sednout si znovu k počítači a začít skoro od začátku bylo těžké. A tak jsem to protahovala, jak se jen dalo. Ano, veřejně si zde sypu popel na hlavu.

Dnes jsem tu opět s dalším dílem, takže je všem jasné, že jsem se nakonec překonala a vrhla se do práce. Lekci 3 jsem už tentokrát zvládla bez větších problémů. Následovaly lekce 4 a 5, které jsem poctivě odťukala přímo šnečí rychlosí, ale program mě pochválil, tak jsem se dmula pýchou jako páv. V lekci 5 bych však měla upozornit na jednu malou chybičku- v kolonce „úkol” je popis jak psát písmena R a L, ale fakticky jde o písmena R a U. Datlovala jsem zběsile dál, až mě zastavila pochvala na konci sedmé, opakovací, lekce.

A jaké je resumé? Nejsem ve 20. lekci, nejsem ještě ani v 10. Nemůžu říci, že ráda, ale často si něco zopakuji, a nestydím se za to. Ostatně, posuďte sami:

  • chybovost: 0,6% / úhozy
  • absolutní rychlost: 83 úhozů/min.
  • Lekce: 3-7
  • Čas: 3,5 hod (s přestávkami na čaj)

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den druhý

author - sony / 28. 2. 2006

A pokračujeme v kurzu psaní pro začátečníky. Minule jsme si ukázali, že začít není vůbec těžké. Ovšem pouze pokud si odmyslíme několi hodin na nepohodlné židli s rukama v té nejméně vhodné poloze. Nevím, jak jiné, ale mě dnes bolelo celé tělo a hlavně záda.

Přes den jsem byla ještě plná optimizmu: večer sednu k počítači a budu prohánět kurzor celou noc. Ale tělo si žádá své, a tak jsem se rozhodla pro další drastické řešení – cvičení. Po návratu ze školy jsem překvapené rodině oznámila tuto novinku a odkráčela do fitness klubu, konkrétně na hodinu Power Jógy.

from www.free-stockphotos.com

Po hodině usilovného posilování a protahování jsem jako nová. Příjemná únava se šíří po celém těle. Z toho ale plyne jedna zásadní věc – dnes už žádné psaní na stroji. Tak snad zase zítra…

  • Lekce: 0
  • Čas: 0
  • Náklady na rekonvalescenci: 60,-

„Všemi deseti” snadno a tryskem – den první

author - sony / 27. 2. 2006

Proč?

Jak začít? Asi tím, že ačkoli už mám středoškolská léta dávno za sebou, neumím psát na stroji. Vlastně umím, ale ne „všemi deseti”. A jak jsem zjistila, je to dovednost opravdu žádaná. Je tedy na čase se nad sebou zamyslet a donutit své artritické prstíky k činu. Na dobrou radu přítele jsem si sehnala počítačový prográmek, který by mě měl naučit, jak se to dělá.

Rozlozeni ceske klavesnice


Dovanulo to až sem!

author - malyfred / 13. 2. 2006

A ten teplý smrádek přitáhnul odsud!

Všichni píší jak nesnášejí řetězové dopisy a podobné kráviny. Avšak jen já a kolega cnainee, jenž je naopak miluje, víme, kolik volů už za ně padlo na jeho hlavu a teď si to musím vyžrat já! Snad proto, že občas chodím smrdět do jistého tichého podniku?

Vede mě to k hluboké kontemplaci o životě a morálních závazcích vůči neznámým. Jsem povaha slabá a po jisté době beze spánku podléhám tomuto vydírání a doznávám se k těmto skutečnostem:

Má čtyři zaměstnání

  1. Po mnoho podzimů mého dětství se mi stával osudným sousedův traktor a jeho pole s česnekem. Poprvé mě mé mužství povzneslo nad prosté ženy a vysloužil jsem si řízení traktoru místo vybíraní vyoraného česneku.
    Nejkrásnější pohled na svět je ze sedačky Zetoru!
  2. Jako čtrnáctiletý jsem za peníze trávil dlouhé noci na Kavčích horách sledováním nesestříhaného video materiálu natočeného cizími lidmi o sobě samých a pak se rozrušen vracel noční dopravou domů.
  3. Místo abych utekl k cirkusu, jsem utekl do Londýna, kde se mým údělem stalo nekonečné poslouchání pětiletého Michaela Jacksona, neboť Nigerijci ho mají při práci rádi, střídané s rychlokursem rychlolhaní. To když si pět hostů objednalo pět různých jídel a kuchař, zpěvák a majitel podniku v jedné osobě všem uvařil to samé akorát u toho nadával pěti různými způsoby.
  4. Nutno dodat, že jsem se mezi tím vším stal služebně druhým nejstarším zaměstnacem jedné nejmenované firmy organizující konferencím podobné chujoviny, přičemž ve stejném kanclíku až do včerejška sídlila prodejna starožitností! Jsem tam od svých sedmnácti a myslím, že je nejvyšší čas odejít. Neboť i když se řídím pravidlem: špatně platí – špatně pracuji, takhle to nemůže jít do nekonečna.

Mé čtyři oblíbené filmy

Přejmenujme to na: „v životě významné”, ano?

  1. Pulp Fiction, Natural Born Killers
  2. Dead Man
  3. Before Sunrise

Čtyři místa, kde jsem žil

  1. Kobylisy (Praha)
  2. Bejkovice (České sředohoří)
  3. Crystal Palace (Londýn)
  4. Bory (Plzeň)
  5. Uppsala (díra)

Čtyři oblíbené TV pořady

260 dní v roce nemám televizi a když jí mám, tak se dívám na všechno od 10,00 do 11,00, než vstanu z postele. Řeknu vám: to je hrůza co se tou dobou vysílá! To na to vážně někdo kouká?!

  1. Yes Minister
  2. Yes Prime Minister
  3. Yes Minister… ale to už jsem říkal, že jo?
  4. Man On The Rim (v Čechách jako „Lidé na pobřeží”) – naprosto zapomenutý dokumentární seriál
  5. Živá planeta – pro tu energii Davida Attenborougha, která dávala naději malým chlapcům jako já, že život je zázrak a příroda je jeho každodenním zhmotněním.

Ovšem jinak vivat DC++!

Čtyři místa, kde jsem byl na dovolené

  1. Lofoty
  2. Jeruzalém
  3. Jerevan
  4. Loučovice

Čtyři oblíbená jídla

  1. Maso
  2. Krupicová kaše, puding, pribiňáček, jakákoli čokoláda, bílý jogurt s kakaem, tvaroh s cukrem a citronem … – nezvratný důkaz, že jsem a budu dítětem.
  3. Maminčina hrachová polévka. A jdu přes mrtvoly!
  4. Bramborová kaše se zpěněnou cibulkou s čímkoli dalším
  5. Lučina, ale tady prosím pozor! Vyzývám všechny čtenáře, aby bojkotovali všechny druhy Lučiny vyjma jediného správného. Tzv „zmačkaná Lučina”, tedy ta, která je ve stříbřitém obalu z JEDINÉHO kusu, je jediná přijatelná, ostatní nechat ležet, rozuměli všichni?!

Čtyři weby, kam chodím denně

  1. Orijinn.com – více netřeba.

Čtyři místa, kde bych byl raději než jsem teď

Jsem rád, kde jsem. Své sny si splním a není tedy třeba být smutný, že nejsem někde jinde, když vím, že tam jednou určitě budu. Až nastane ten správný čas.

Čtyři blogy

Přemáhám svůj odpor ke slovu blog (já mu říkám Toníku) a házím odpad přes plot:
Marvinovi
Dupemu
Mek Bílové
a sousedovi, který si toho snad nevšimne, protože se bojím následků.

Sedátko ke kompjútru

author - cnainee / 8. 1. 2006
computer chair

U počítače tráví čím dál tím více lidí čím dál tím více času. Poměrně protřepaným tématem jest ergonomie práce a pracovího prostředí. Nebudu zde bědovat nad neschopností designérů kancelářských nábytků, poněvadž paskvily typu počítačový stolek se zasovací kávesnicí pod stůl bez opěrky na předloktí si může pořídit jen masochista, nebo člověk který u počítače nesedí více jak hodinu denně.

Zaměřme se ale na posed. Ergonomickým klišé je sedět na židli vzpříma, nohy ohnuté v kolenou v úhlu devadesáti stupňů. Nejsem lékař, ani ergonomický odborník, ale řekl bych, že toto už ze samé podstaty je neergonomické. Lidské tělo potřebuje neustálý, byť minimální pohyb a fixovaná pozice tělo unavuje a nadměrně namáhá.

S pořízením laptopu jsem si zvykl pracovat v posteli. Nevýhoda je zřejmá, pracovní plocha stolu je pracovní plocha stolu. Na druhou stranu odpadly bolesti nohou. Po několika experimentech jsem zjistil, že je výborné sedět u pracovního stolu na židli v tureckém sedu, popřípadě provádět další polohování – jedna noha dole, druhá noha dole, atp. Zkrátka, různě se hýbat.

Klasické židle však tomuto polohování moc nepřejí. Idální židli s dostatečně velkým sedákem jsem znázornil na obrázku. Bohužel v prodejnách nábytku se mi nic podobného objevit nepovedlo. A je to škoda. Chápu že v práci by lidé pracující v tureckém sedu působili možná poněkud divně, proč si však nedopřát pohodlí doma?

© 2004 - 2017 malyfred