skriker

Systembolaget je jediné místo ve městě, kde lze legálně sehnat alkohol silnější než 3,5%. Protože na čarodějnice tu mají Valborg [:valborj:] a to je den, kdy, snad dokonce i oficiálně, je povoleno pít alkohol na veřejnosti. Protože Valborg je pro švédského studenta smyslem jarního semestru. Protože se sem sjíždějí studenti z jiných měst, aby u „toho” byli. Protože: „kdo s náma nepije, je sám jak v plotě kůl”. Je třeba se zásobit.

Tři dny před koncem dubna se začne tvořit fronta u kasy. Dva dny před dnem D jsou již fronty u všech kas. A den předem – čeká se třicet minut na to, aby člověk vůbec směl dovnitř.

Mezitím se po celém městě rychle šíří „zelené taškářství”. Typické zelené taštičky s nenápadným nápisem Systembolaget na boku se objevují v předem daných intervalech, jak si kdo zařadil do svého denního rozvrhnu nejméně jednu návštěvu toho magického místa.

Lidé začínají počítat, kolik se dá unést na jeden zátah. Jestli jim na totální ožrání stačí čtyři lahve vodky na dva dny, nebo je lepší třicet piv, které by zítra mohli donést domů s kamarádovou pomocí.

Do toho je součástí Valborgských tradic začít den snídaní se šampaňským, takže člověk vlastně nemá na výběr. Do fronty prostě musí.

A co hůř – před pár lety jim tu během té slávy lidé začali trošku řádit, takže během Valborgu je, z rozhodnutí vyšších míst, zavřeno.

„Nakoupil jsi dost?” se stává náhražkou pozdravu.

Přitom je to takový roztomilý obchod. Před vypuknutím šílenství spíš připomíná hezkou sbírku alkoholu. Piva z třiceti zemí světa. Vína a špiritusy z krajů, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Vše s pěknou vlaječkou daného státu a vábivým popisem předností. Kdo by odolal.