skriker

Začnu citátem ze známého českého filmu: "fuckin' weather". Jinak to říct nejde. V pátek -12°C, dneska +2°C. Nikdo se nemůže divit, že na mě vlezla nějaká zákeřná choroba, takže jsem si naordinoval "klid na lůžku" od soboty večer a vydržel jsem to až do úterního rána. Aspoň jsem proniknul do tajemství JSP, servletů a Hsqldb.

Včera večer ale přisla Anneliese, jestli prej nechci jít s nima dneska na trh. Už jsem teploty přepral a kašel už taky neni tak smrtící, tak jsem řek' jo.

Když si představíte vietnamskou tržnici, tak máte přesnou představu o tom co se tam dělo. Akorát to vypadá, že nejžádanějším zbožím ve Švédsku jsou ponožky. Snad na každym druhym stánku je prodávali. Peter si tam koupil slušivý pár žlutých ponožek se švédskými modrými korunkami. O chvíli později to doplnil stejně vyvedeným kouskem spodního prádla… skvělá kombinace, možná si taky pořídim.

Taky se mi v pátek podařilo stát se členem jednoho z nationů. Sice jsem chtěl vstoupit do Gotland's Nation (je nemenší – 650 členů), ale protože otvírací hodiny jejich kanceláře se naprosto míjely celý týden s mým programem – maj holt smůlu. Takže od pátku patřím sem:

Když už jsem u těch nationů – sem chodíme na oběd:

Ten menší červenej barák ja Västgöta Nation a každej den tam maj teplej oběd za 40kr. Vařej výtečně a porce jsou k nesnězení, ale na druhou stranu – těstoviny, těstoviny a zase jenom těstoviny.

Následující obrázek by mohl být inspirací všem menzám co jich v Čechách máme – dřevěná podlaha, lustry, nástěnné malby.

Když už jsem u jídla, tak bych neměl zapomenout zmínit, že je to obecně celkem bída. Je tu tak draho, že většina lidí, a tím nemám na mysli jenom studenty, baští těstoviny každý den. Pravidelně to střídají s mletým masem a masovými kuličkami, labužníci to ještě prostřídají s rýží. Toť ale vše! Uvedu příklad: když člověk ve švédském obchodě dorazí k regálu s masem – chce se mu brečet. Kam po smrti mizí všechna švédská prasata, krávy, kuřata či dokonce krůty? Když vidím šest různých druhů mletého masa, které se liší jen cenou a množstvím sádla, když vidím ty odporné masové kuličky různych velikosti a tvarů – s láskou vzpomínám na mrazicí boxy českých sámošek. Koupit kuřecí prsa se mi ještě nepodařilo a Peter u dnešního oběda říkal, že po nich také už týden marně pátrá. Většinou se vedle mletého skromně krčí kousíčky svíčkové, ale když po chvilce hledání najdu cenu – snažím se nesmát moc nahlas. Co se dá dělat, snad si nevypěstuji odpor k těstovinám moc brzo.

Dneska se konečně odstěhoval Kristjan takže nebudu mít výčitky, když ho tady trochu pomluvím. Asi mám nějaké zvláštní štěstí na spolubydlící, kteří nejsou příznivci velké hygieny (zdravím Neu!). Kristjan strávil každý den nejméně čtvrt hodiny denně v koupelně – mytím nohou! Když jsem se ho zeptal, co mu brání v tom, aby vlezl do vany celej, odpověď mě uzemnila. Dostalo se mi výkladu, že on a ostatní lidé ze severu, se nemusejí mýt tak často jako já/my lidé z jihu, ale že nohy je třeba udržovat v bezvadném stavu, protože na tom to všechno stojí!

Ovšem už jsem měl dost cukání ho trošku zprudit, když našemu sousedovi Johannessovi (nebo jak se to píše), po té co se znali asi tak deset minut, položil otázku jestli má na pokoji nějaké DVD hned mu také napálil, že až se příště bude dívat na nějakej film – ať mu řekne, že se také přijde podívat.

No nic, je pryč, a až budu mít pnutí příště někomu zadarmo pomáhat – zkuste mi to prosím rozmluvit. Nebo možná pár facek jako v jiném českém filmu?

Pár obrázků nakonec:

V půl třetí odpoledne je západ slunce už na spadnutí.

Až se jaro zeptá – tito pánové budou vědět co odpovědět!