skriker

V úterý v 8.00 jsem nastoupil na pětihodinovou zkoušku z neuronových sítí. Systém dost podobný minulé akci jenom jsem se tentokrát vybavil svačinou a trpělivostí. Po třech hodinách mi obojí došlo a šel jsem na oběd.

Největší machři finišují ale až po pěti hodinách, dokonce i Claudio to dotáhnul na hodiny čtyři – bravo!

Chvíli jsem přemýšlel proč mám pocit, že už jsem v tý divný tělocvičně byl a pak mi došlo, že jsem tam před měsícem byl takhle jednou v noci na koncertě. Naštěstí jsme se tam s C. vetřeli asi půl hodiny před začátkem, takže jsme ušetřili sto vočí vstupný a ještě řádně zařádili. Ostatně muzikanti neváhali a zařádili taky, přesně podle svého jména – Bring Me The Fucking Riot… Man.

Zpět do přítomnosti – úderem 18.00 mi začínala druhá zkouška toho dne – písemná a zároveň závěrečná část zkoušky ze švédštiny. Na tu jsem se neučil ani minutu, protože neuronky mi sežraly všechen čas a já spoléhal na Mauglího.

Tož zkoušky jsou za mnou, pokud nebudu muset některou dělat znovu, tak zbývá jen vycvičit naší Jimbo síť a sepsat o tom pejpr, opravit dva zbývající refoše a… léto je tady:)

P. S.
Konečně tu na stromech narostlo listí a to si prosím pečlivě prohlédněte dnešní datum – neuvěřitelný, co?