skriker

Cesta ani moc nebolela. Praha – Berlín: 340 km. Stará známá až na to že dojčové natáhli před Drážďanama kus dálnice, takže to člověka v centru vyhodí někde jinde než dřív a musel jsem jet chvíli podle nosu. V Berlíně jsem vyfasoval večeři a příjemný rozhovor navrch a na noc celý byt jenom pro sebe, takže co víc si přát. (Děkuji J.P.!)

V Drážďanech mě pobavila dopravní cedule s jednou třímetrovou šipkou k nebi a na ní „alle Richtungen” – to mi přijde fakt vtipný.

Berlín – Rostock – Göteborg: 682km a 8,5 hodiny řízení + 2 hodiny na trajektu Rostock-Gedser (67 €). Z Dánska jsem jel schválně přes ten „nový” most z Kodaně do Malmö. No je to pěkný, ale že bych to nutně musel vidět víckrát v životě se říct nedá. Jó kdyby tam uprostřed vyšvihli vyhlídkovej plac tak ten západ slunce vyzněl o dost líp, ale to bych chtěl asi moc. Za přejezd se platí až na švédské straně (285 SEK). Pohovořil jsem si se švédskými celníky, a u toho se bál aby nenašli tu cisternu alkoholu co mám v kufru auta, a potmě vyrazil do Švédska.

Göteborg je zjevně bohaté město a tak vypadá, jak máma říká: „úhledně”. Parkování je, jako všude ve švédských městech, placené a na parkovišti jsem musel řádnou chvíli čekat, než někdo uvolní místo. Tentokrát na mě čekalo kuře a řízky, takže jsem se přežral jako zvíře a šel spát pěkně brzo abych druhý den v Uppsale byl včas.

Göteborg – Uppsala: 547 km a 6 hodin za volantem. Hlavní důvod proč jsem tu cestu tak kouskoval byl ten, že jsem v Uppsale musel být před 16. hodinou, abych nemusel platit 500 SEK za to, že mi daj klíč od pokoje. Naštěstí je to skoro celé po dálnici, takže to celkem ubíhalo.

Místní SKM (správa kolejí a menz – kdo v Plzni viděl ví o čem mluvím) se jmenuje „Studentstaden” a maj to celkem parádně zorganizovaný. Recepce jak v nějaký monstr firmě, v pozadí v kójích seděj operátorky a po telefonu to všechno řešej. Slušný Švéd si hned trhá lísteček s pořadím ve frontě a vrhá se k poloprůhleným dveřím, kde svítí jeho číslo. Já, vzhledem k tomu že tam neměli ani slovo anglicky (VŠUDE tady maj jenom švédštinu!), jsem se vrhnul na recepci zjistit co a jak. Slečna to hned se mnou ochotně začala řešit. Trošku nevěřila že ten člověk na fotce v pasu jsem já (pas z roku 1997:o), ale nakonec to ustála. Pak na mě vytáhla dva účty: za bydlení za leden a za únor. Takže – kolej tady stojí 2910 SEK na měsíc! (~ 9748 Kč) Je pravda, že původní předpovědi byly ještě horší, ale stejně…

Samozřejmě, že to není všechno, internet a teplá voda je v ceně, ale pro změnu se tady platí za parkování před barákem – 550 SEK za půl roku a to bydlím v podstatě na okraji města. (Já vám říkám ty lidi jsou tim posedlí!)

Omlouvám se všem za to, že všude uvádím ceny, ale protože to dřív nebo později bude číst nějaký můj následovník – tak ať ví do čeho jde.