skriker

Je to tak! Ačkoli je celý kampus bedlivě střežen, byla jsem na padena. A to přímo v budově dívčích kolejí. A kým? Záchodovou mísou! Z nějakého nepochopitelného důvodu se místní záchod rozhodl, že mě má dost. Nechci být nezdvořilá, ale já jeho taky. Takže místo aby svůj obsah spláchl, tak… Sice jsem stačila uskočit, ale stejne jsem navštívila místní sprchu. Ta si zase reguluje teplotu vody podle momentální nálady. Jediné, co mě trochu uklidnilo, že jsem nebyla jediná oběť. V koupelně se nás záhy sešlo více.

Jak je patrné, bude dnes konečně řeč o ubytování. A jak plyne z předchozího odstavce, bydlím na kolejích. Na tom by nebylo nic divného, kdybych však nebyla maminčin mazánek a někdy dříve bydlela v podobném zařízení. Takže je to takový dvojí kulturní šok- společné ubytování a navíc bez maminčina servisu a ještě v Mexiku. Soustava budov kolejí, ve kterých bydlím, je přímo v arálu kampusu, jen obehnána dalším plotem. Striktně je oddělena část dívčí a chlapecká, takže žádné návštěvy mimo vrátnici.

Každý den, včetně víkendů, vždy v 10 hodin večer přicházejí „prefectas” a kontrolují, zda jsou všechny obyvatelky ve svých ložnicích. Jsou to slečny, které tu bydlí a studují, jako každý jiný, jen si na sebe vzaly tu povinnost kontrolovat ostatní. Pokud odejdete z komplexu před desátou a vrátíte se před šestou ráno, musíte se nahlásit na vrátnici. Pokud odcházíte po desáté večer, tak taky. Pokud však chcete jet někam na výlet nebo přespat jinde, musíte si na to vyplnit žádost. Mám nepříjemný pocit, že vše musí být v několika kopiích, aby se to dalo založit a ještě na konci měsíce poslat rodičům pro kontrolu.

Vraťne se k vybavení. Pokoje nejsou nic moc, pokud to srovnám s domácím pohodlím. Pokud to srovnám s táborem po dešti, pak je to luxus. Ale řekněte sami…

Koupelna a již zmíněný agresor jsou chodbě. Kuchyně je jen jedna v přízemí. Jedna lednice je sice poněkud málo, ale některé slečny si přivezly vlastní.

Ačkoli by se mohlo zdát, že naše „prefectas” jsou vlastně dozorkyně, není to tak úplně pravda. Je to sice těžké, ale snaží se nám to tu zpříjemnit, jak jen to jde. Dekoracemi na dveřích a nástěnkách počínaje a společnými veselicemi konče. Doma je sice doma, ale i tady se to dá vydržet. I když potkávat večer šváby před budovou není příjemné.