författare - malyfred
/ 4. 2. 2005
Klíčovým pojmem pro Švédsko je „systém”. Někdy se o tom rozepíši trochu víc, ale teď zmíním jeden z projevů „systému” – všechno má své jméno. Když jde Čech na kafe – Švéd má „fiku”, když se Češi v návalu šílenství začnou předvádět, neřkuli zpívat – Švéd se usměje pod fousy a řekne „spax”.
Během posledních tří dnů jsem byl na třech uvítacích večeřích – od sboru, od organizace pro zahraniční studenty – Cambius a od mého nationu. Jídlo dobré a zdarma:o), organizace bezchybná, tradice jiné. Naprostou samozřejmostí tu je, že se během večeře zpívá. Nikdo neváhá se přidat a tak co 20 minut zní nějaká pijácká píseň. Pro slabší „pamětníky” je tu možnost koupit si knížečku s texty (systém je ve všem!). Spax – což je obecné označení řekněme scénky, ve které by měla zaznít aspoň jedna píseň, se zařazuje volně do programu dle nálady účastníků. Může se improvizovat, ale většinou maj nacvičíno předem.
Cílem všech těchto oficialit je, pokud možno bezbolestným způsobem, seznámit nováčky se systémem. A celkem se to daří. Tak jsem se například dozvěděl, že většina lidí v nationu nepracuje za peníze, ale za „poukázky” na jídlo a pití v nationu a volný vstup na staff party. To je panečku kapitalismus! Nikdo z nich nezapomněl připomenou, že pracovat pro ně na čemkoli je big fun. Uvidíme. Zkusím v rámci studia švédštiny přiložit ruku k dílu během odpoledních fik. (Před deseti minutami mi volali, kdy mám čas.) Stejným způsobem se organizuje úklid nationu – prostě se vyhlásí, že v neděli bude velká sranda, protože budem uklízet barák velkej jako kráva – večeře zdarma a všichni si to poznamenaj a přijdou.
Z Čech jsem si přivezl vlastní kolo, abych trochu finančně srovnal, že jsem sem jel vlastním autem a zatím je to velké plus. Prodávaj tady strašný krámy (nový i použitý) v hroznym stavu za nehorázný sumy. Naprosto ukázkovým příkladem je Claudio, který koupil levnější, jetou plečku za 750kr a během týdne do oprav vrazil dalších osm kil. Za to se tady už dá koupit nový kolo – ale krám, že mu není rovno. Běžně tady prodávají takové… no jak to říct slušně „city bikes” a klidně si za to řeknou pět tisíc kronor. Stejně tak mě nepotěšilo, že zadní světlo nesmí blikat (moje bliká a nedá se přepnou), ale na druhou stranu přilba není povinná.
Když je někde cyklistická stezka – musí se jet po ní a né po silnici. Po chodníku se nesmí jet naprosto nikdy – leda kolo vést. Někde ovšem chodník a cyklistická stezka jednou jsou, to pak druhé pravidlo neplatí. Pokuta za jízdu bez světla: pět set kronor, bez odrazek v drátech: tři stovky atd. Cyklista nemá přednost na přechodu jako chodci.
Chtěl jsem si tu otevřít studentský účet v bance, protože jedna složenka na zaplacení nájemného tady stojí 45kr(!), ale bankovní převod je zdarma. Mám sice své osobní švédské číslo, ale to není tak úplně plnohodnotné – nesmím mít studentský účet. To je letošní novinka, loni to ještě šlo.
Aspoň jsem se při placení těch složenek zase pobavil. Všude tady mají takové ty lístečkové fronty, vezmete si číslo, bloumáte kolem a když se na displeji objeví to vaše, uháníte k okénku. Dobře, proč ne, ale v okamžiku kdy fronta u dvou okének je rovná čtyřem lidem dohromady, to působí dost komicky.
