skriker

It seems that you are not in the best mood mate.

This tune (mp3) is waiting just for you!

Poslední týden tu usilovně studuji takovéto parády:

nebo též

To se čte jedna radost!

Riga

Riga je už pořádně velké město (přes milion obyvatel) a na úvod jsme se opět nepříjemně prošli. Kdo by řek, že v jedne ulici mezi číslem popisným 35 a 100 budou dobré tři kilometry, že ano?

(english version is not ready yet)

Peter s Benem před nějakou dobou naplánovali výlet do Pobaltí a toto je stručná zpráva o tom, jak to tenkrát vlastně bylo.

Peter (Holandsko), Ben (Německo), Annina (Německo), Djana (Holandsko), Claudio (Itálie), Katie (Kanada), Anneliese (Rakousko), Allison (Austrálie) a já za foťákem – my všichni jsme odlétali v pátek ráno ze Stockholmské Arlandy do Tallinu. Annina nás trochu napnula, protože si před odletem zapomněla položit důležitou otázku a tak jsme museli počkat až si všichni úředníci ověří, že skutečně pro vstup do Estonska stačí německá občanka. Ještě že EU nakonec nezklamala.

Simon (Belgie, vlámština)

Součástí té slávy zvané Valborg jsou závody lodí. Dokonce to má i vlastní web. Aby nemělo, když to koučujou technické obory místní univerzity.

Tady je pár obrázků z místa jejich vzniku.

Systembolaget je jediné místo ve městě, kde lze legálně sehnat alkohol silnější než 3,5%. Protože na čarodějnice tu mají Valborg [:valborj:] a to je den, kdy, snad dokonce i oficiálně, je povoleno pít alkohol na veřejnosti. Protože Valborg je pro švédského studenta smyslem jarního semestru. Protože se sem sjíždějí studenti z jiných měst, aby u „toho” byli. Protože: „kdo s náma nepije, je sám jak v plotě kůl”. Je třeba se zásobit.

Tři dny před koncem dubna se začne tvořit fronta u kasy. Dva dny před dnem D jsou již fronty u všech kas. A den předem – čeká se třicet minut na to, aby člověk vůbec směl dovnitř.

Mezitím se po celém městě rychle šíří „zelené taškářství”. Typické zelené taštičky s nenápadným nápisem Systembolaget na boku se objevují v předem daných intervalech, jak si kdo zařadil do svého denního rozvrhnu nejméně jednu návštěvu toho magického místa.

Lidé začínají počítat, kolik se dá unést na jeden zátah. Jestli jim na totální ožrání stačí čtyři lahve vodky na dva dny, nebo je lepší třicet piv, které by zítra mohli donést domů s kamarádovou pomocí.

Do toho je součástí Valborgských tradic začít den snídaní se šampaňským, takže člověk vlastně nemá na výběr. Do fronty prostě musí.

A co hůř – před pár lety jim tu během té slávy lidé začali trošku řádit, takže během Valborgu je, z rozhodnutí vyšších míst, zavřeno.

„Nakoupil jsi dost?” se stává náhražkou pozdravu.

Přitom je to takový roztomilý obchod. Před vypuknutím šílenství spíš připomíná hezkou sbírku alkoholu. Piva z třiceti zemí světa. Vína a špiritusy z krajů, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Vše s pěknou vlaječkou daného státu a vábivým popisem předností. Kdo by odolal.