skriker

U31 – Konec kočkování

author - malyfred / 2005-04-05

Tři týdny prázdnin utekly jako voda. Počasí přálo – celou dobu modromodrá obloha a teplo až se věřit nechtělo. Díky dělňasům vstávám brzo a dny jsou najednou strašně dlouhé. Slunce zapadající čím dál tím později tomu také nepomáhá.

Sice nepiju (alkohol:), ale mám pocit jako bych tu dobu skoro celou strávil v lihu. Jsou tam dlouhé úseky, kdy si nejsem tak úplně jist, kde a co jsme podnikali…

Zpět do reality! Včera nám začal předmět: Neuronové sítě a vypadá to na poměrně rozumnou kombinaci teorie a praktických věcí, takže to snad nebude úplná nuda.

English vs Svenska

Do Švédska jsem odjížděl s přesvědčením, že půl roku mi bude bohatě stačit na slušné vylepšení švedština a tím, že budu všechno studovat v angličtině, si i tu opráším. Ani jedno z toho není pravda. Švédština tu není vůbec k ničemu třeba a pokud člověk není úplný debil, může tu žít dlouhá léta a nebude potřebovat víc než dvacet slov. Takže ke slovu přicházejí mé silné zásady a nutím se číst ve švédštině a zkouším co dovedu při nákupech apod., ale většinou to skončí nějakým nedorozuměním, takže je to spíš otrava než přínos.

Jedinou vtipnou vlastnostní „systému”, na kterou jsme narazili, týkající se jazykových schopností, je internetové bankovnictví. Nevím jestli na to mají zákon (nikdo to neví), nebo je to nějaká kartelová dohoda, ale místní banky mají internetové bankovnictví pouze ve švédské verzi a co hůř – a teď prosím o fanfáru – když jste ciznec tak vám k němu vůbec neumožní přístup, a to s odůvodněním, že neumíte řádně švédsky! „Tak to jsem nežral!” jak by se u nás v kraji řeklo. Pochopil bych jakékoli jiné zdůvodnění, ale nedostatečnost vašich znalostí jazyka je ta nejtrapnější výmluva, co jsem kdy slyšel.

S angličtinou je to trošku jinak. Švédové mluví anglicky poměrně dobře a velmi rádi a když si člověk zvykne na některé jejich typické chyby, tak nemá problém. Mezi ty roztomilé patří jejich vytvalé ignorování anglické výslovnosti „dž” tam, kde se vyskytuje písmeno „g” nebo „j”. Takže říkají například [:jérmeny:] místo„Germany” a [:jaket:] místo „jacket”. U ostatních cizinců už to tak jednoduché není. Se svými znalostmi hajím pěkný průměr. Zatímco pasivní slovní zásobu mám výrazně lepší než většina z nich – s tou aktivní už to tak výborné není, ale i tak bez problémů.

Dochází tu ovšem k nepříjemnému efektu, jehož výsledek Jana (D) vtipně nazvala – Erasmus English, kdy se navzájem učíme své chyby a celková úroveň vyjadřování nebezpečně rychle klesá. Už to zašlo tak daleko, že si přestávám být jistý v základních věcech, protože kolem sebe slyším každý den tolik různých, vesměs chybných, variant, že váhám zvolit tu správnou.

No nic, čas končit – dneska mě čeká další zkouška se zpěvákama a v noci takové menší grillování – to abychom řádně ukončili prázdniny:)

Monstrzkouška

Takhle to vypadalo o velké, všesborové zkoušce minulý týden. Z fotky to není úplně jasné, ale je to dobře 120 členů všech sborů ze všech nationů z Uppsaly a celé to sežralo většinu soboty:o( Výsledek bude ale určitě stát za to. Čeká nás monstrkoncert pro asi milión lidí v onom velkém sále z oceli. Vůbec jsem netušil, jak to budé vážné, když jsem se k nim ze srandy přidal.

Comments

  1. cherok 2005-04-10 / 10.20 pm

    zaujala me pasaz o erasmus english.. a teda zase tolik international studentu tu neni, nicmene moji dva spolubydlici umi anglicky vyborne, temer oxfordska proper english.. a finove umi anglicky skvele, takze s tim tu fakt neni problem vubec
    to ze je svedskej e-banking jenom svedsky je fakt divny.. ale mam tu podobnou zkusenost s bankomatem.. kdyz do nej strcim svoji kartu z komercky, nabidne mi to finstinu, svedstinu a anglictinu.. kdyz tam strcim finskou kartu proste to rovnou hodi finnish a nazdarek.. a chtit po finsky mluvicim bankomatu penize je masakr! ;o)

  2. malyfred 2005-04-11 / 12.17 am

    Ono asi zalezi co clovek oznaci za skvelou znalost jazyka. Dobre se to pozna pri spolecnem vareni. Ten kdo vi jak se rekne trychtyr, cednik a strouhanka – umi anglicky skvele. A to bohuzel nikdo z nas, kdyz vyloucim rodile mluvci, nevi.

    Navic staci, aby se pridalo par Francouzu nebo Spanelu a hned clovek musi zacit mluvit jako decko, jinak porad rikaj: “sorry”. A jakmile se do toho jednou zapletes – uz ti to zustane:o(

    Ten e-banking me fakt stve a hodlam to pri pristi navsteve Stockholmu proverit (mozna je to nejake Uppsalske nepsane pravidlo, kvuli exch. studentum), protoze svedstinu bych klidne zvladnul, ale ze mi vubec nedovoli pristup mi prijde neuveritelne.

Sorry, the comment form is closed at this time.

© 2004 - 2024 malyfred