skriker

V Putování tučňáků strávíte, do 85 minut shrnutý, celý jeden rok života tučňáků císařských. Režisér z toho udělal opravdové drama a většina žen v sále během promítání uronila nejednu slzu. Pro normální lidi může být pozvánkou na film fakt, že celý vypadá jako velmi dobře natočený díl National Geographicu. Přírodovědných údajů je tam méně než šafránu, nudit by se však neměl nikdo, tak dobře je to natočené.

Co trochu kazí dojem, je „nadabování” tučňáků lidmi. Naštěstí jsem Putování viděl ve francouzské verzi, takže na mě mnohé infantilní (gay?) promluvy tolik nedoléhaly, ale i tak myslím, že si jejich autor mohl dát více záležet, aby tolik neshazovaly zbytek filmu.

Jděte na ten film a určitě vezměte sebou přítelkyni, protože je to „ultimátní přítelkyňofilm” roku. A jako série úžasných záběrů z Antarktidy se to musí líbít každému, včetně největších ignorantů.