skriker

Tak jsem sel vydelavat penize. A jak jinak nez pro velkou firmu svetozname znacky. Mym zamestnavatelem je arab ktery vlastni zdejsi prodejnu Sony Centrum. Nicmene muj job neni zas tak ruzovy jak by se mohlo zdat. Jak ze zacatku romantickeho zivotopisu, delam na ulici. V roce drzim ceduli s mapkou ktera ukazuje ze Sony Centrum je za rohem a nenapadne krouzim pred obchodem Dixons (neco jako Electroworld u nas…), sest hodin v kuse.

Behem te doby mate cas myslet na hafo veci. Prvni napad, ze aspon okouknu nejake fesne anglicanky docela brzo zkolaboval. Material co je k videni na univerzite se s tim co chodi po ulici neda srovnavat. Na ulici to stoji za… A tak za povsimnuti stala jen holcina, ktere prelejzaly pres bokovky speky ven a jak byla docela zima tak meli barvu totalne fialovou. Ale fakt. Nevim, mozna nejakej novej typ odtucnovaci kury, ale jestli ji jeji milacek do tech boku cvrnknul, tak okamzite museli odpadnout. Kdyz uz jsem u te fialove, jeste tam prosel takovy hezky parecek, jehoz barva vlasu hrala tez vsemi odstiny fialove.

Dalsi zabavu mi posktl muzikant, ktery produkoval vskutku kvalitni hudbu. Jeden by rekl ze tam hral sam Paul McCartney. Fakt byl dobrej, i dost podobnej. Prestal ale hrat docela brzo a tak sem tam pak zas korzoval bez cile.

Vsiml jsem si ze na one hlavni tride je jeste jeden obchudek s hrackami. A tak pro Qvaze tu mam dva linky Must Have It, Gadget Shop.

Co me na ty praci nejvic stvalo, ze je takova bezcena. Ze ma clovek pocit ze dela neco uplne zbytecnyho. Tenhle pocit trosku opadnul kdyz se me par lidi zeptalo kde ze to Sony Centrum je (v tu chvili mi doslo ze je potreba otacet tu ceduli podle smeru jakym chodim, jinak cedule straci smysl). No ale stejne. Budu se muset poohlidnout po mistu reditele zemekoule, takhle to dal nepujde.

Zaplacino jsem dostal sekem. Tak jsem ani nejak moc nevedel co s tim kouskem papiru delat. Nevim jak Vy ale ja neco takoveho mel v ruce poprve.V bance mi dnes povedeli ze az tam budu mit konto tak ze mi za ten papirek na nej pripisou penizky.

Vy co jste cekali na fotky "Jak Honzik k ceduli prisel" musim zklamat, pac Ladik se nedostavil a slibene foto nezhotovil. Nicmene pristi tyden pujdu chodit zas, tak se treba zadari.

No, kdyz skoncila sichta, nemoc me zklatila a nedeli jsem prolezel v posteli. Tudiz slibovane fotky z centra mesta tez nejsou :O(.

Tak kuprikladu jsem objevil, ze na autobus nemusim behat cca 15min na autobusove nadrazi, ale ze zastavku mam hned vedle koleje.

Dalsi objev byl, ze u topeni je kohoutek kterym se necha regulovat teplota. Me to bylo porad divny ze by se zdejsi studenstvo nebourilo pri takovych mrazech po ranu… Ale povezte, napadlo by Vas, ze v Anglii, kde si i nakup v Sainsbury's uctujete sami a platite kartou, bude regulovani topeni reseno manualne?

A do tretice vseho dobreho, povedlo se mi vyprat a vysusit pradlo. Presne jak Fred psal… Nic na tom neni. Hodi se do pracky 1.40GPB, naladuje se tam pradlo stejne barvy (jeste ze mam vsechno modre), prasek na prani, zvoli se program (jeden z sesti cudliku) a pak se 40min ceka. A pak tu mame jeste susicku. Postup je naprosto stejny, akorat ze to stoji 20p a ceka se 20min. Abych nemachroval ze jsem na vsechno prisel sam, v pradelne byla zrovna Sarah ktera mi dodavala sebeduveru a pocit bezpeci pri manipulaci s temi dabelskymi stroji :O)

Clanek v novinach ktery me pobavil. To by jeden nerekl, co vsechno jsou anglani schopni resit systemove a na cem vsem jsou schopny zdimat dane.

Ve stredu se nejako poblbalo ICQ. Vubec nechtelo nahrat kontakt list a fugovat. Sem si to nakracel na kolej ze si aspon trosku odpocinu. Stavil jsem se za Thomasem aby mi nahral fotky ze soboty, no a najednou jsem byl na spanelske party ve zdejsim klubu O'neills. K memu udivu se tam sesli snad vsichni international studenti. Ze spanelek se vyklubali pekny certice :O)).

Tak timto prispevkem prestava cislovani odpovidat po sobe jdoucim dnum ktere tu travim. Uz na to nemam kazdy den neco psat. Ono v pravde se toho moc ani nedeje. Clovek se dostal do rutinny zname z domova. Skola, knihovna, kolej a tak porad dokola.

Tuhle formuli tu maji na katedre mechaniky. Maji projekt. Je skupina studentu ktera jeden rok dela navrhy, management a plan a dalsi rok potom delaj vyrobu. Tyhle formulky delaj univerzity po cely evrope a pak se konaji zavody. Vubec je tady to skolstvi dost zamereny na praxi, vcetne tzv. sandwich studia. Kdy po trech letech jdou studenti na rok pracovat do nejake firmy, v pripade IT je to dost casto IBM v Londyne a pak ve ctvrtaku delaj diplomku.

Nocni BATH a most.

V nedeli vecer se konala v Carpenter House party.

Ze zacatku takova normalni slezina a pokec. Poznal jsem Americana Mandyho a dalsi lidi, jejichz jmena si uz samozrejme nepamatuju.

Az potom nekdo prisel s onim telecim napadem, ze novacci se musi osprchovat. Nakonec to odnesli vsichni na patre vcetne francouzky Pauline.

V nedeli se nic nedela. Tim padem ani nic zajimaveho, od toho je take nedele nedeli, ze.

Svuj cas tedy travim v knihovne a to nejen u kompjutru, ale take primo v knihach. Na vyse uvedene autofotografii zrovna v bulvarnim platku Poetry Live hledam nejakou tu basen na Film and Literature. Nakonec jsem nasel od Jeffrey Wainwrighta basen The dead come true. Doufam ze bude mit ve stredu uspech.

Sobota a konecne chvilka, aby se taky clovek podival, kde to vlastne bydli.

Hned vedle koleje je barak, kde soude dle napisu bydli Qvazar :O).

Vylet po Bathu jsem zacal na nadrazi, pak presel most a objevil kostel st. Mathews. Spatne jsem odbocil, takze jsem sice sel stale za rekou, ale do kopce. Alespon jsem se na Bath kouknul z vrsku a trosku odjinud nez cestou ze skoly.

Na moste sedel holub a kytky tu kvetou i v zime.

Kdyz se prejde reka zpatky, smerem k centru a pak jdete chvilku okrajem centra, dojde se az ke kostelu Svate trojice. Pri trose stesti tam narazite taky na holuba.

A jelikoz jsem vytrval a stale sel do kopce dostal jsem se az na Queen square, kde je obelisk. Kousek nad Queen square je Circus. Tak tu rikaji kruhovemu objezdu okolo ktereho je dokolecka postavenej barak. Byty to rozhodne nebudou pro spodinu spolecnosti, soude dle auticek ktere tam parkovali. Dva Porsche boxstery, jedna Carrera, nejakej ten Vauxhall a Lotus a takovy sracky jako BMW a Audi TT uz vubec nepocitam.

Kousek od Circusu je Royal Crescent. A kousek od Royal Crescentu park kralovny Victorie, kde je take dalsi obelisk.

Pri ceste zpatky na kolej, uz se stmivalo, jsem potkal kostel St. Marys, kde davali ten den detem cokoladu. Kdybych to byl byval vedel, bylo by to prvni misto kam bych se vydal. Tomu rikam ukazat mladezi cestu k bohu, na cokoladu je nalakat! Posledni tri fotky uz jsou z centra mesta. To me ceka pristi tyden.

Zdejsi chlapci maji dlouhe…

Dalsi znacky pro Freda. Jedna upozornuje na sneky a druha na fotografy.
A nakonec pro zlepseni orientace odkaz na mapu.

Patek je opet den s Gandalfem a Hagridem. Gandalf perlil. Tentokrate pronesl humornou poznamku v tom smyslu, ze kdyz on byl mlady, nadaval on i jeho vrstevnici na IBM, podobne jako mi dnes nadavame na Microsoft. Jenomze dneska IBM dela Linux a tak je cool.

Disciplinovanost anglicnu je znama a uchylka na stani ve frontach tez. Kdo vsak nezazije nepochopi. Dokazete si predstavit ze by nekdo takhle stal na Borech ve fronte na autobus c. 24 nebo 30? Specialne jsem si kvuli tomu po ranu privstal, abych vyfotil a zdokumentoval pro dalsi generace.

V knihovne je ctvrte patro venovane prevazne Computer science a jsou tu i lepsi pocitace. P4ky a maj display, nicmene programy se porad spoustej tim silenym zpusobem pres terminal – jen pro silne natury.

Prvni hodina – Algoritmy rano odpadaji. Od te doby zacina pohadkovy den ci co. Na Compilers mame chlapika o kterem za nami sedici anglicanka prohlasila ze vypada jak Gandalf z Pana prstenu. Je opravdu ftipny. Rekl ze doufa ze si z tohoto predmetu nic neodneseme, protoze je reditelem spolecnosti ktera se vyrobou kopilatoru zabyva a nepotrebuje konkurenci. Pak si jezdil asi pet minut s tabuli nahoru a dolu a byl uplne mimo ze zvuku ktery tabule vydavala a chtel si dojit pro magnetofon a tento zvuk zaznamenat. Sve uvodni predstaveni zavrsil tim, ze o osbe rekl ze neni completly mad, ale pouze mad. Nicmene je videt ze to je clovek ktery se psanim kopilatoru zivi a prednasky jsou vecne, zajimave a poucne, zatim asi nejlepsi.

Na Networking mame zas chlapika ktery mi nutne pripomina Hagrida z Harryho Pottera. O prednasce povidal o Ethernetu a jeho ramcich. Opakovani UPS, ktere uz jsem totalne zapomel. Prednasky promita na huste psanych slidech, takze uz vidim jak budu travit cas v knihovne dohledavanim informaci ktere sem nestacil precist a zaznamenat do sesitu.

Pri ceste na kolej u univerzitniho jezirka bojovaly kachny o prizen kachny.

A kdyz uz jsem mel fotacek venku, udelal jsem i par fotecek z Bathwick Hill. Jak se jmenuje ten kostel vam reknu po vikendu, kdy snad zbude trosku casu abych Bath poznal lepe.

Ve meste v pekarstvi nabizeli praci, tak jsem tam vyplnil formular. Ach ta byrokracie.

A nakonec maly souhrn cen. Po tydnu v Bath se zacinam schopne orientovat v Sainsbury's. Muj posledni ulovek je toastovy chleba za 20p, mleko jeden litr za 32p, a vyborne buchty dve baleni po 6ti kusech za 1GPB. To uz jsou ceny jak u nas, ne-li lepsi :O)). Jde tedy o to se v obchode zorientovat. Ceny tu u jednoho druhu maji rozptyl az desetinasobku ceny – viz treba chleba, ktery sezenete za 20p ale klidne taky za 2GPB. Uz ale me nebavi opisovat do denicku ceny svych nakupu, a tak toto je posledni cenovy prehled. Howk.